Židovský úchylný fekální fetiš

Někteří z vás si toho ve skutečnosti možná všimli sami. Židovská posedlost výkaly je dost znepokojivá a je poměrně rozšířená. Stále se to objevuje všude v Židy ovládaných médiích. Samozřejmě, že mají posedlost všemi možnými zvrácenými věcmi, že? Ale ta fekální je prostě ta nejšílenější. Je to neustálé.

Jako vždycky se na fekálie rádi soustředí, a tak přimějí gojímy, aby se soustředili na cokoli nechutného a ponižujícího. Ale to asi dává smysl jen proto, že jsou stejně plní svinstva už od začátku. Ale podívejme se na tento bizarní jev, i když to, opět, není nic neobvyklého. Není to překvapivé vzhledem k tomu, s jakými lidmi tu máme co do činění.

Jak se ukázalo, Židé mají fetiš na výkaly už od starověku. Ve skutečnosti měl takový fetiš i jejich Bůh. Například v Ezechielovi 4, počínaje veršem 12, čteme toto: Jezte to jídlo jako bochník ječného chleba. Pečte ho před zraky lidu s použitím lidských výkalů jako paliva. 

Někteří z vás pravděpodobně znají Ezechielův chléb, který, jak víte, není jako jídlo špatný. A lidé, kteří ho vyrobili, to nejspíš myslí upřímně a myslí si, že se řídí božským receptem. Ale oni ani neznají kontext tohohle podělaného příběhu, když si ho přečtete. Jahve zde říká svým vyvoleným, aby pekli chléb před očima lidí a používali k jídlu lidské výkaly. Byl to trest, protože mu neolizovali prdel přesně tak, jak chtěl. A víte, nestačilo mu lízání jazykem a podobně. Tak se naštval. Za trest si tedy měli péct chleba v ohni, který jako palivo používal lidské exkrementy.

Tak to šlo dál, řekl Hospodin, takto bude izraelský lid jíst poskvrněné jídlo mezi národy, kam je rozdělím. Chtěl z nich udělat osly, protože mu nelezli do zadku nebo mu neolizovali zadek správným způsobem. Každopádně pak Ezechiel říká: Ne tak, svrchovaný Pane. Od svého mládí až dosud jsem se nikdy neposkvrnil. Nikdy jsem nejedl nic, co by našla mrtvá nebo roztrhaná divoká zvířata. Žádné nečisté maso se mi ani nedostalo do úst. Výborně, řekl Hospodin, dovolím ti péct chléb nad kravským trusem místo nad lidskými výkaly.

Vidíte tenhle zatraceně směšný nesmysl? Nejenže to ukazuje, že Jahve měl fekální fetiš, ale podívejte se na celý ten zasraný děj. Konečná slabá lidská bytost se musela s Jahvem domlouvat a přimět ho, aby věci zúžil. A co na to Jahve? No, tak dobře, to je asi trochu extrémní lidský hnůj. Dobrá, dovolím vám místo toho použít zvířecí hnůj, ale pořád to musí být hnůj. Co je to za zkurvenou bandu mentálně defektních sráčů, kteří tuhle sračku napsali? Ale jak jim na to skočí tolik gójů,… děláte si srandu? 

Všimněte si, že Ezechiel měl v téhle pasáži víc moudrosti než Jahve.  Ale každopádně ten fekální fetiš se tu projevuje jasně a zřetelně. A kdo ho má? Nikdo jiný než velký Žid na nebi, pan Jahve. 

Když Izraelité nepoužívali svůj trus k pečení chleba, Jahve jim řekl, aby ho jinak zakopávali. Najdeme to v Deuteronomiu 23, 13 a 14. Budeš mít na své zbrani lopatku nebo rýč a budeš jím kopat, když si budeš chtít ulevit nebo ulevit svým střevům, a budeš jím obracet a přikrývat to, co z tebe pochází. Takže teď jim přikazuje, aby zakopali tvé výkaly.

Zvláštní, myslím, že v té době prostě sraly všude a nechávaly to tam. Takže Mojžíš musel vložit Jahvemu do úst tato slova, aby se ujistil, že už to nebudou dělat. Teď se ujistěte, že jste své hovno zakopali.

Pravděpodobně neměli žádnou představu o čistotě. Bylo to jen proto, že to smrdělo na celé posrané místo, že? Ale všimněte si, že to vůbec musel říct, to je velmi problematické. Zase mají tuhle zálibu ve výkalech. 

Ale divím se, že jim neřekl, aby použili tu lopatu a posbírali ty hovna a dali je do velkého zásobníku a schovali si je pro budoucí použití na rozdělávání ohňů, že? Nebo to možná jen musel napsat Mojžíš alias Achnaton, protože on sám mohl být znechucený tím, jak byli tak zamilovaní do výkalů. Třeba to i jedli. A tak Mojžíš musel nechat Jahveho říct: okamžitě to pohřbíš.

Je to prostě strašně bizarní, že to Jahve musel říct. Neříká vám to, že se s výkaly dělo něco divného, že jim vlastně musel říct, aby je pohřbili? Neměli tolik zdravého rozumu a tak se asi všude vysrali. 

Každopádně se podívejte na toho Chalmera z 2. Královské 18.27. A nachází se také v Izajáši 36.12. Rabšaka jim však řekl: „Poslal mě můj pán k tvému pánovi a k tobě, abych mluvil tato slova? Neposlal mě snad k mužům, kteří sedí na hradbách, aby s vámi jedli svůj hnůj a pili svou moč?“ Proč je kurva taková věta v takzvané svaté knize? Takových pasáží je v Bibli celá řada. Jíst svůj hnůj a pít své chcanky, že? 

Je jich tam ještě několik v tomto duchu, Soudců 3, počínaje 20. veršem. Ehad k němu přišel, když seděl sám ve své chladné střešní komoře. A Ehad řekl: Mám pro tebe poselství od Boha. Vstal ze svého místa a Ehad natáhl levou ruku, vzal meč z jeho pravého stehna a vrazil mu ho do břicha. Po čepeli vjel dovnitř i jílec a tuk se nad čepelí uzavřel. Jinými slovy, vrazil ho tak hluboko. Meč totiž z břicha nevytáhl a hnůj vyšel ven. 

Jen musel mezi všemi těmi dalšími krvavými detaily zmínit, že hnůj vyšel ven. Musel to dělat tak dlouho, dokud neviděl hnůj, musel tam ten hnůj dostat.

2 Královská 9, 36 a 37. Jak zvrácená a zvrácená kniha to ale je, že? Nezapomínejte, že rodiče s biblickým náboženstvím nechtějí, aby se jejich děti dívaly na hollywoodské filmy. Spousta z nich je nenechá dívat se ani na televizi kvůli nedobrým vlivům. Nedivím se jim, že nechtějí, aby se dívali na filmy a televizní pořady, ale pak otočí a podají jim Bibli. Nebudou mít problém, když je zkontrolují v jejich pokoji a oni si budou číst z Bible. To je dobré. To je skvělé. A čtou si takovýhle zkurvený sračky.

Ve 2. Královské 9, 36 a 37 se píše: Vrátili se a řekli to Jehúovi, který řekl: Toto je slovo Hospodinovo, které promluvil skrze svého služebníka Eliáše Tišbejského. Na pozemku v Jezreelu budou psi požírat Jezábelino maso. Jezábelino tělo bude na pozemku v Jezreelu jako hnůj.

Uh, aby nikdo nemohl říci: To je Jezábel. Nebudou ji moci poznat. Bude tak zmrzačená.

Ale čemu čemu se podle této pasáže podobá její ponížený stav? Hnůj. Podívej se na to zaujetí hnojem všude v téhle stále tak očividně svaté knize. Žalm 83 verš 9 a 10 říká: Kvůli nim, jako jsi učinil Midjáncům, jako jsi učinil Sáře a Jabínovi u řeky Kišon, kteří zahynuli u Endoru a stali se jako hnůj na zemi. Zde máme další zmínku o hnoji. 

Tady je poslední v tomto směru. Jeremiáš 9 22 říká: Řekněme, že toto prohlašuje Hospodin. Mrtvá těla budou ležet jako hnůj na otevřeném poli, jako posečené obilí, za žacím strojem, aniž by je měl kdo posbírat. Možná proto byl Jahve tak posedlý zabíjením všeho, co dýchá, že? Přirovnal to k hnoji a hnůj se mu tak líbil a hnůj tak strašně páchl. Určitě se mu také líbil pach hnijícího masa, že? 

Určitě mu byla mu vložena slova do úst, když řekl, že miluje pach spáleného masa. Je to sladká vůně, která mi voní v chřípí. Uh, zvláštní, jak má beztělesná bytost nozdry, ale každopádně zde zjišťujeme, že opět přirovnal tato mrtvá těla k hnoji.

Takže Židé mají fetiš na hnůj, protože nejvyšší Žid v oblacích měl vždycky fetiš na hnůj, protože on sám je hromada hnoje. Takže vyzbrojeni tímto pozadím, ano, můžeme trochu lépe pochopit, proč tolik Židů kladlo důraz na výkalový materiál. 

A v průběhu let se našlo dost těch, kteří vlastně přiznali židovskou posedlost výkaly. Podívejme se na několik velmi zajímavých, odhalujících citátů v článku nazvaném Minulost a budoucnost židovského humoru. Napsal ho židovský spisovatel Uriel  Hillman a pokud je to scatologické nebo sračkologické tím lépe. Dává tu rady ohledně komedie. Tím líp, když můžeš odkazovat na hovna. Pro Žida je vyprazdňování událost. Proto je tu tolik záchodového humoru. Přiznává, že jsou posedlí, zaujatí tématem hoven, protože o nic jiného jim nejde, že? 

Časopis Tablet jeho sloupkařka, Marjorie Engelová jednou řekla o židovské posedlosti fekáliemi toto. Židé mají dobrou tradici ve scatologickém humoru.

Když se sejdou nové židovské maminky, rády si povídají o hovínkách. V podivném článku o tréninku na záchodě s názvem „Židovský pohled na trénink na záchodě“, který byl zveřejněn na webové stránce keveller.com a jehož hrdou autorkou je Židovka Karla Nomburgová, se dočteme toto. U nás v rodině se o hovínkách mluví často. Možná si myslíte, že je to jen proto, že jsme rodiče batolete a kojence, a to k tomu určitě patří, ale jsme také Židé. Takže je to pro nás přirozené. 

Věřili byste tomu? A je na to hrdá. Tak hrdá, že to veřejně prohlašuje, aby to bylo vytištěno a šířeno po celé zemi. Je to většinou pro židovské čitatele, ale přesto to řekla též cíleně na gójské publikum.

Podívejte se na tohle, lidi: „Hodně mluvíme o hovně, protože jsme Židé a je to pro nás přirozené“. Zvrácený výrok, ale jsem rád, že má dost slušnosti na to, aby to přiznala.

O ničem jiném než o hovně nemluví. To jediné, co kdy nabízeli, jsou sračky.

Žid jménem Howard Reingold měl blog s názvem, Howardův zadek, kde obšírně psal o své rakovině konečníku. O ničem jiném na svém blogu před lety nemluvil. V tomto blogu jsme našli mimo jiné i tuto konkrétní zmínku. Toto bylo obzvláště odporné. Říkal, že z našeho orgánu hovna proudí spousta psychosociální sexuální mytologické energie. 

Pochopili jste to? To zní jako by to bylo inspirováno panem Freudem, který byl tímto tématem také posedlý. Psychosociální téma o análním fetiši.

Říkal, že židovská herečka Tori Spellingová napsala na blog zápis o ponořování záchodu pro své batole s názvem, Pú je někdy vtipný s vykřičníkem. A tady je to, co napsala.

Nestydím se za hovno. Ve skutečnosti jsem Pú fanatik a fanoušek prdících vtipů do krajnosti. Dokonce mám na krbu hrdě vystavené knížky z dětství s kreslenými příběhy, plynem, který míjíme, a všichni kakají. Zatímco na můj nepoužitý výtisk Války a míru se práší zahrabaný v šuplíku s ponožkami. 

Jinými slovy, není to pro mě důležité. Co je pro mě důležité, jsou knihy o hovně… Jsem samozvaný a mírně posedlý milovník bazénu a nestydím se to přiznat. Hovno je legrační. Říká, že je milovnice bazénů.

Vážně? Předpokládáš, že tím myslí, že jí hovna. No, určitě nás rádi nutí jíst hovna každý den. Že jo? Ty sračky, co vypouštějí v zasraných médiích, ale podívejte se na to, lidi.

Jsem fanoušek hovínek. Jsem jím posedlá. Nestydím se to přiznat. Přiznávají to pořád dokola.

V kresleném seriálu South Park od Comedy Central, v seriálu, který je napsaný jako Žid, vystupuje samozřejmě postava pana Hankeyho, což je samozřejmě hromada sraček, že? Který mluví a víte, bla, bla, bla. Jo, to je jasný. Nežidovské zdroje mezitím upozornily i na židovský fekální fetiš.

Tady je pár zajímavých citátů v tomto smyslu. Michael Collins Piper ve své knize Zpověď antisemity napsal toto: …a když už mluvíme o záchodovém humoru, musím upřímně říct, že asi není náhoda, že když jsem v průběhu let dostával e-maily od lidí rozčilených mým odporem k Izraeli, že zprávy, které byly obvykle vedeny v posměšném, sarkastickém, zlehčujícím tónu, téměř vždy obsahovaly narážky na tělesné funkce v té či oné podobě. Nepřeháním.

Ve skutečnosti ne jednou, ale dvakrát, a to si nedělám legraci, se židovští kritici dokonce zmínili o špinavých plenkách, přičemž předpokládaný humor spočíval v tom, jak autoři jasně uvedli, že mé příjmení Piper se náhodou rýmuje s plenkou. Jistě, je to dětinské, ale smutný odraz zvláštního smýšlení mých židovských kritiků. 

Zesnulý Dr. William Pierce z Národní aliance se takto vyjádřil v dubnu 2001 v článku nazvaném Šokující rozdíly, řekl: Toho jsem si poprvé všiml, když jsem byl mladším žákem školy v Dallasu v Texasu. Škola, kterou jsem navštěvoval, se nacházela na jednom z bohatších dallaských předměstí a ve škole bylo mnoho Židů. Já a několik mých spolužáků jsme si na Židech všimli jejich jedinečného židovského smyslu pro humor.

Člověk samozřejmě neočekává mnoho delikátnosti ve vtipech, které vyprávějí čtyřletým dětem, ale zdá se, že tyto vtipy oslovovaly zejména Židy a co jim dávalo vyniknout, byl jejich skatologický obsah. Téměř každý židovský vtip se tak či onak týkal exkrementů. Jak už jsem řekl, tato židovská tendence byla tak výrazná, že jsme si jí já i mí gójští spolužáci všimli a komentovali ji, i když jsme jí nerozuměli. A nebylo to tím, že bychom měli mezi židovskými spolužáky výjimečně velký počet začínajících Howardů Stuartů. Sklon ke skatologii je obecnou židovskou vlastností.

Sami Židé, včetně židovských psychologů, se k této židovské vlastnosti vyjadřují a často ji vysvětlují kolektivní židovskou zkušeností v průběhu dějin. Je skutečná a je docela nápadná. 

Pak vyprávěl anekdotu o MTV řízené Židy, když řekl, cituji: Sám se na MTV nedívám a mám podezření, že většina bílých rodičů dospívajících dívek, dokonce i velmi liberálních a trendy rodičů, také nevěnuje pozornost tomu, co jejich dcerám vštěpuje MTV Summer Redstoneové, Židovky, že? Na příklad, o kterém jsem se nedávno dozvěděl, mě upozornila minulý týden podaná žaloba na MTV u losangeleského vrchního soudu. Každopádně tohle je dlouhá citace. Nebudu ho číst celý, ale dovolte mi jen shrnout, co tady řekl.

Tato žaloba se týkala pořadu MTV, který se jmenoval Dude, This Sucks. Popsal, že lidé, kteří žalovali MTV, byli rodiče několika teenagerů, kteří byli požádáni, aby přišli na pódium jako dobrovolníci pro kaskadérský kousek, který měli předvést. Neměli tušení, co je čeká.

Když stáli na pódiu, přišlo na něj několik kluků známých jako Shower Rangers (Sprchový Strážci), otočili se zády k dívkám, shodili kalhoty, ohnuli se a začali srát jak nejsilněji mohli. Zřejmě si předtím vzali nějaké projímadlo, takže když se vysrali, vystříklo to. Omlouvám se klukům za ten hnus, ale abyste pochopili, jak tihle zkurvysyni fungují, tak ty mladé, bílé dospívající holky postříkali.

Všimněte si, že chtěli, aby byly bílé, že? Postříkali je sračkama. Ty holky byly naprosto zděšené, a tak na tom byla založena tahle žaloba na MTV. Nebyly samozřejmě informovány o tom, co je čeká, a měl to být humor, židovský humor.

Dále popsal, jak jedna ze žalujících, čtrnáctiletá Kelly Sloatová, mluvila o ponížení, které ona a ostatní dívky, které byly na pódiu, pociťovaly, když se po několika dnech vrátily do školy. Řekla, že o tom všichni věděli. Jo, protože to bylo v televizi, že? 

Dokonce i někteří učitelé, většina dětí si z nás dělala legraci nebo se k nám nechtěla přiblížit, protože i když jsme si ty výkaly umyly, říkali, že jsme smrděly. Nikdy, nikdy nezapomenu, jak strašný zážitek to byl. 

Vidíte, jak jsou ti zmrdi zvrácení? Ahoj, Židi, lidi. A znovu opakuji, že neříkám, že všichni Židé jsou takoví. Ale je jich hodně, kteří jsou, a právě ti stoupají nahoru, stejně jako šmejd z rybníka plave na hladině, že? Dovolte Židům, aby řídili vaši vládu, váš bankovní systém, vaše média, váš vzdělávací systém, vaše zdravotnictví, a tak dále a tak dále. A co z toho budete mít? 

Když už mluvíme o MTV, další populární pořad mezi mládeží před lety se jmenoval Jackass. Často se v něm objevovalo téma výkalů. Vzpomínám si, i když jsem ten pořad nesledoval, ale nevyhnutelně jednou za čas člověk listoval stanicemi a tam to bylo. Tak jsem si jednou říkal, co to sakra je? Víte, zpočátku tam dávali jenom hudební klipy, ale časem už tam nebyla skoro žádná hudba, žádné videoklipy. Prostě tam byly všechny tyhle podivný pořady. No, Jackass byl jedním z nich. A tak se dívám a ten chlapík se ve spodním prádle chystá potápět, a vypadá to jako opravdu hodně znečištěná voda. Byla celá hustá a bahnitá. Jistě, potápěl se úplně nad hlavou do zasranýho otevřenýho kanálu, lidi. Potopil se do zasranýho kanálu a pak se vynořil a smál se… Zase skočil do kanálu, úplně nad hlavu, a byl od hlavy až k patě pokrytý močí a výkaly. 

V dalším díle Jackass se objevila takzvaná prdící maska. V této naprosto odpudivé ukázce si chlap prdnul do hadice připevněné k bublině a kolem hlavy jiného chlapa, takže emise plynů, no, podrobnosti vám snad ani nemusím popisovat. To si snad dokážete domyslet. Omlouvám se, lidi, že jsem nechutný, ale uvést některé z těchto detailů je nutné už jen proto, abyste viděli, co jsou ti lidé zač. 

Je zřejmé, že nejen že MTV vedl Žid, ale i všichni scénáristé byli Židé. Jenom Žid by vymyslel takovouhle sračku, že? Každopádně jakmile ten člověk vypustil ty emise, ten druhý na druhém konci se pozvracel, jak asi tušíte, uvnitř bubliny, a to mělo být vtipné. Židovský sklon k fekálnímu humoru je pochopitelně nejvíc patrný v hollywoodských filmech.

Film Družičky, který režíroval poloviční Žid Paul Feig, obsahuje scénu, v níž se všechny členky ženského osazenstva najednou otráví jídlem. Pamatujete si na to? Následují opravdu nechutné orgie, kdy ženy všude kálí a zvrací, a to mělo být tak vtipné, že? Jedna holka pozvracela celý záchod. Pak přišla další a pozvracela zátylek té první, zatímco tlustá žena, kterou hrála Melissa McCarthy, seděla na umyvadle vedle nich, stříkala průjmem a křičela. Nevěsta pak vyběhla doprostřed rušné ulice a pokálela si celou vnitřní stranu svatebních šatů. To vše mělo být pravděpodobně vtipné. 

Mnozí z vás si jistě vzpomenou, že ve filmu Caddyshack, který režíroval Žid Harold Ramis, se během scény na bazénové párty dva mladíci před bazénem perou o tyčinku Baby Ruth, když v tom třetí mladík vezme tyčinku a hodí ji do bazénu i s obalem.

V domnění, že se někdo do bazénu vykálel, protože tyčinka se podobá lidským výkalům, všichni zběsile utíkají z bazénu, když v tom Carl Spackler, představitel Billa Murrayho, čistí bazén a pozná, že jde o tyčinku Baby Ruth. K velké nelibosti majitelů venkovského klubu, kteří stále věří, že jde o kus výkalu, si z ní ukousne. Ačkoli téma výkalů bylo v tomto filmu přítomno, alespoň ve skutečnosti nezobrazovalo skutečné výkaly, ale přesto to byl jejich způsob, jak si to ulehčit.

A když viděli, že je to vtipné, budoucí filmy samozřejmě zahrnovaly buď skutečné výkaly, nebo to, co mělo být interpretováno jako výkaly. O kolik se ale chcete vsadit, že rekvizity nejspíš ani nepoužívají? Pravděpodobně používají skutečné výkaly.

Tady je další příklad, film Austin Powers. V jedné scéně Austin pije něco, o čem si myslí, že je to kafe, a pak řekne, že to chutná jako hovno. Je mu řečeno, že je to ve skutečnosti hovno v tekuté formě. Samozřejmě, že pak řekne: Aha, to je trochu oříšek. A samozřejmě, víte, diváci se mají smát.

Mnoho diváků se skutečně smálo. Připadalo jim to humorné. Takže víte, co vlastně dělají? Snaží se vás seznámit s myšlenkou, že byste měli skutečně zkusit hovno. Dělají z toho legraci. Takhle představují spoustu nemorálních, ponižujících, odporných, špinavých sraček. Dělají to pod rouškou humoru, aby to vypadalo roztomile a nevinně.

A nakonec to pak budou ve filmech zobrazovat čím dál víc. Takže už to není pod rouškou humoru. Takže pak mají herce, ke kterým hlavně mladí lidé vzhlížejí. No, jestli to dělají, aby to prosadili, tak se podívejte, že o tom přece Jackass byl. Přimět děcka, aby dělaly bláznivý, ujetý věci.

Podívej, jak inspirovali věci jako skořicová výzva, že? Děti umíraly kvůli skořicové výzvě. Samozřejmě, že se udusíš. Děti dělaly výzvu s lampou nebo žárovkou.

Pamatujete si, jak se kvůli tomu rozzuřili rodiče dětí po celé zemi. A myslím, že to byl pořad Jackass, který to inspiroval. Zkoušely, jak dlouho vydrží držet ruku nebo dlaň nebo cokoliv jiného u žárovky, rozpálené žárovky. A děti se vážně popálily. Vždycky za tím stáli Židi. 

Tento článek by samozřejmě nebyl úplný, kdybychom nezmínili tu malou vulgární mrchu, Sarah Silvermanovou, která si v podstatě vybudovala celou údajnou komediální kariéru na různých tělesných funkcích, zejména na tématu hoven.

Následuje infantilní text písně, kterou zpívá a která se jmenuje „the poop song“, česky „píseň o hovínkách“. Zní takto: Bylo to hnědé a byly v tom rozinky, a proto jsme to spláchli. Tohle je to, ke komu mají vaše dcery vzhlížet. Tohle je píseň o hovínkách. Tohle je píseň o hovínkách. Šel jsem po obchoďáku a musel jsem udělat bobek. Tohle je píseň o kakání. Tohle je píseň o hovínkách. Dneska jsme se v obchoďáku pokakali. Dneska jsme se vykakali v obchoďáku. 

Co to kurva je? Ta, ta malá mrcha je tak nechutná.

Slyšeli jste někdy ty sračky, co vypouští z pusy? Je to stejně odporný a hnusný jako ty sračky, co jí lezou z prdele. Vlastně, jaký je v tom rozdíl, že? Každopádně další příklad nechutného textu plného fekálií pochází od zdegenerovaného židovského beatového básníka Allena Ginsberga. Ginsberg byl samozřejmě otevřený pedofil a zakládající člen NAMBLA, což je zkratka pro North American Man Boy Love Association (Severoamerická asociace pro lásku mezi muži a chlapci.).

Jeho spisy zpopularizovali jeho židovští kamarádi v médiích a sestávají se z těch nejzvrácenějších židovských prasáren, jaké si člověk vůbec dokáže představit. Například v básni, kterou napsal o své nemocné a umírající matce, v níž v jednu chvíli uvažoval o sexu. Opět jako Sigmund Freud, že? Téma Sigmunda Freuda. Vlastně řekl, že o tom v jednu chvíli uvažoval.

Každopádně se ta báseň jmenovala Kadiš. Napsal ji, jednou v noci, náhlý záchvat, její hluk v koupelně, jako křepčení na duši, křeče a červené zvratky, které jí vytryskly z úst, průjmová voda vybuchující ze zad na všech čtyřech před záchodem, moč jí tekla mezi nohama, zůstala zvracet na podlaze z dlaždic, potřísněná jejími černými výkaly, nefalšovaná. Tohle má být poezie.

To je ale zatraceně zuřivý psychopatický parchant. Teď se přesuňme do samotné Svaté země. Člověk by čekal, že se tam tohle téma bude objevovat často, že? Ale ano.

Před několika lety se na internetu objevilo video natočené v Izraeli. Byl na něm izraelský Žid, který dostal zaplaceno za to, že si jiný Žid nechal kálet na hlavu, zatímco dav přihlížejících Židů jásal a tleskal, radostně sledujíc tuto epizodu. 

Dalším oblíbeným sportem okupačních Židů bylo, že jezdili a stříkali výkaly na Palestince a jejich domy obří hasičskou hadicí a káleli na palestinské domy poté, co je přepadli a vyplenili. Vlastně se při tom i natáčeli a dali to na net. Jedna palestinská žena popsala vylomeniny izraelské okupační armády těmito slovy, víte, právem je nazvala zbabělci. Řekla, že ten zápach je strašný, velmi odporný zápach. Uh, dávali hovna do umyvadel, hovna všude, na postele. Moje postel je toho plná. Neuvěřitelné. Sabrine, nevím, jestli je to její dcera nebo co, ale každopádně Sabrine otevřela skříň s oblečením. Byla v ní miska s hovnama. Používali naše oblečení na záchod jako toaletní papír. Rozbili dveře od koupelny a přinesli to do našeho pokoje. Nevím proč, asi proto, že to byly dveře od koupelny.

Prostě neuvěřitelně zkurveně zlý až za hranici a takhle oni pracují. Tohle je jejich myšlení. Nemůžeš udělat dost zla.

Tohle je myšlení Chabad Lube, tvoje děvka, že jo? Nemůžete udělat dost zla gójům obecně, kteří jsou hlavním cílem, že? Víte, Palestinci, zejména v Izraeli, jsou obzvláště nenáviděni. Nemůžete jim udělat dost zla a není to zlo. Čím zvrácenější, čím nechutnější, tím víc to chtějí dělat, protože nemají žádné skrupule.

Hodně z těch falešných příběhů o holocaustu se týkalo samozřejmě výkalů. Protože celý ten příběh je na hovno. Jeden údajný přeživší, Benno Hallmer, popsal svůj zážitek z tábora takhle. Tvrdí, že špína byla obrovská. On to opakuje. Byla to špína. Byla to špína. I v té budově, kde jsme bydleli.  V zimním období, to znamená, záchod byl ledový. Přitom jak toto vypráví koktá, protože se snaží vymyslet, co říct dál. Chce to popsat v těch nejstrašnějších podobách. On si prostě vymýšlí tyhle zasraný sračky, jako to dělají vždycky, ale vždycky to musí být něco, co se týká hoven, že jo? Pak pokračoval, že to všechno bylo ledové. A pak ty výkaly a moč všude kolem, přetékalo to tam, přetékalo. Prostě to nemůžou dostat z hlavy.

Vždycky to do toho musí zapracovat, ale to se pozná, že si ten parchant, jako všichni, co přežili holocaust, vymýšlí. A je to taky skvělý, protože si při tom vždycky protiřečí s předchozími detaily. Řekli to buď právě na tom sezení, nebo v předchozím rozhovoru, který udělali, že? Vždycky přidávají podělané detaily, které jsou v rozporu s předchozími detaily, které zmínili. Vždycky si vymýšlejí tyhle nesmysly, vždycky si vymýšlejí tyhle sračky, s prominutím. 

Každopádně pak je tu jedna z mých osobních oblíbenkyň, Irene Zisplatová, která se objevila ve Spielbergově filmu Poslední týdny. Vyprávěla o svých údajných zážitcích z Osvětimi, ale roky a roky a roky mlčela. Teprve na začátku 90. let přišla se svým příběhem. Opravdu? Proč čekala tak dlouho? 

Každopádně to bylo v souvislosti s filmem Schindlerův seznam. Takže se teď rozhodla, že na tomhle výsledku může vydělat nějaké peníze. A židovská média by samozřejmě měla radost. Nezáleželo na tom, jestli byla opravdu vězeňkyně, nebo ne, že? Budou jí věnovat pozornost. Bude to dobré pro židovskou propagandu a dobré pro vás. Taky si můžeš vydělat nějaké peníze a přitom přiživit tuto holo propagandu. 

Každopádně, tady je to, co řekla. Matka mi řekla, že mi do lemu tvé sukně navinula diamanty. A když nebudeš mít co jíst, za ty si koupíš chleba. Diamanty? Odkud se vzaly? Každopádně pokračovala, že, cituji, nám nařídili, abychom si do jedné ruky vzali boty a do druhé šaty. A pak jsem si vzpomněla na diamanty a popadla jsem svou modrou sukni a v tom davu jsem prostě rychle vytáhla diamanty a držela je v ruce a neměla jsem na sobě žádné oblečení. Pořád říkali, že jestli má někdo nějaké cennosti, ať je tu nechá. Měli na to vyhrazenou sekci. A já jsem si ty diamanty držela jako oko v hlavě, protože jsem si za ně měla koupit chleba. 

Jo, jasně. Jak si chceš koupit chleba v zasraným koncentračním táboře, ty blbá krávo? To je jedno.

Tak jsem si je dala do pusy. A pak, když jsem šla zase nahoru, viděla jsem, že lidem otvírají pusu a koukali do pusy a já byla na cestě, odkud není návratu. Nemohla jsem je vydat, protože by mě zastřelili.

Proč jsem je tam nenechala? A tak jsem je měla v puse. 

Zde se zase zakoktává. Tohle už řekla. 

Kolikrát jsem je měla v puse a já, měla jsem je v puse. 

Vím, že koktá, aby věděla, kam s tím příběhem zajít. Protože si to vymýšlí za pochodu. 

A já nevěděla, co mám dělat. Tak jsem je spolkla.

Už to kurva udělala, dala mi jasně najevo, že to směřuje k tomuhle. Jasně. Ale ona to zdržuje. Protahuje to, přidává zbytečné detaily, navíc opakující se detaily. Protože si to vymýšlí. Ale pak si najednou vzpomněla, ah, na téma hovno. Zapracuje to tam. 

Pokračuje: …celou dobu, co jsem byla v táboře, přes všechny ty experimenty,… 

Mluví o experimentech, které na ní byly prováděny. 

Pokaždé, když jsem byla vybrána, jsem spolkla diamanty. Takže pokaždé, když jsem je spolkla, musela jsem je znovu najít. 

Očividně se musela prohrabat svými sračkami. Říká, že ano. 

Na latrínu jsme směli chodit jednou denně a já jsem nikdy neseděla na díře, protože jsem musela jít a najít si diamanty. 

Aha, takže to prý dělala pořád dokola a pořád dokola ruce plné hoven.

Jednou šli kolem esesáci a viděli mě v koutě a já už měla v ruce ty diamanty. A obvykle jsem je oplachovala v blátě.

Oplachovala je v blátě… Jo. To dává smysl. 

Nebo když nebylo bláto, tak v polévce, kterou jsme dostali.

No jo. Půjde si sednout ke stolu s ostatními a bude smrdět jako zasraný hovno. Jasně.

Ale já jsem neměla čas a musela jsem je spolknout. 

Takže teď říká, že jsem je nemohla opláchnout. Tak je musela všechny posraný spolknout.

Tak jsem to musela spolknout.

Jediná část, kterou vynechala, je, že si to celé taky užívala. Tenhle příběh se samozřejmě nikdy nestal. Jsou to všechno kecy, ale přesto se jí při vyprávění toho příběhu sbíhaly sliny v puse. 

Představuju si, jak ta sračka chutná. Nemůžu se dočkat, až skončím s tímhle rozhovorem, abych se mohl jít vysrat a sníst to. 

Ten příběh je úplná blbost. Vždyť si to vymyslela, ale je to nechutný hovno. Co jiného se dá čekat? Vezměte si zdroj.

Každopádně později v tom samém rozhovoru pokračovala v líčení, jak byla uvnitř vražedné plynové komory a jak všichni byli nuceni čekat nazí ve vlastních tělesných výkalech.

Jak dlouho si máme si myslet, že tam byli, než údajně pustili plyn? Na tom není nic pravdy.

Žádné zasrané plynové komory tam nebyly, ale přesto čeká, že si budeme myslet, že je tam všechny sbalili, zapečetili dveře a teď je tam nechali. To bys tam musel bejt pěkně dlouho, kurva, že jo? Aby lidi nebyli schopni udržet střeva a svůj, svůj močový měchýř a močit a srát. Vidíš, jak je to kurva hloupý.

Kdyby na tom příběhu bylo něco pravdy, neměli by čas se pochcat a posrat. Pak by sotva zamkli dveře, dali by rozkaz, dobře, zapněte plyn a byli by mrtví dřív, než by se stihli znovu vysrat a vychcat. Lidi, musíte se smát tomu, jak jsou tyhle historky hloupé, směšné a jak směšně hloupí jsou lidé, kteří jim to skutečně žerou.

Ale všimněte si, že musela zapracovat téma o hovně. Ještě jednou, Spielbergův film Schindlerův seznam obsahuje scénu, ve které se malé židovské děti schovávají před zlými nacisty uvnitř záchodu, po krk v moči a výkalech. Zase, lidi, oni to téma milují.

Je to nutné? V jejich myšlení, ano, musí se to tam vejít. A když už se to tam vejde, můžeme ukázat, jak strašné to bylo. V židovské zemi by to traumatizující zážitek nebyl.

Teď by to bylo koupat se ve sračkách? Protože to mají tak rádi. Jeden židovský autor, Joseph E. Tenenbaum napsal o Židech, jak souloží na hnojišti v koncentračním táboře. Představte si na chvíli, že lezete do záchodu a pak s někým souložíte.

Chci říct, dokázali byste za takových okolností vůbec vystupovat? Víte, co tím chci říct, že ano? Židům by to vyhovovalo. Ale kdokoliv jiný, mohl by se vůbec v takovém prostředí vzrušit? 

Ale opět, tady si to posrané téma musí napasovat do svých malých sračkovitých vymyšlených vyprávění.

Zpátky k Freudovi. Trochu si toho psychopatického nechutného parchanta rozvedeme v jeho teorii psychosociálního vývoje. Popsal anální stadium. Vzpomeňte si na to, v němž se podle něj kolem dvou let věku začnou slastné pocity soustřeďovat kolem řitního otvoru a děti začnou být fascinovány vlastními výkaly. To je ale zasranej psychopatickej parchant. A to je základ moderní psychologie. Je na tom postavená. A dokonce i ti, víte, dnešní psychologie, uznává, že je to mimo mísu. 

Tohle je její základ. A odkazují na to ve svých učebnicích. Takže lidé jsou stále vystaveni těmto nesmyslům, doslova blbostem. Tohle je etapa života. Říkal, kde se mohou rozvíjet anální osobnosti. Podívejte se, jak pod rouškou vědy zastavují svůj fetiš na anální sračky. 

Když sem letěl letadlem z Německa, uvedl ve svém deníku, že jel do Ameriky, aby jim přivezl mor. 

Spousta z vás už to asi ví, ale první fází jeho psychosexuálního vývoje byla orální fáze. A třetí bylo falické stadium. Tak se na to podívejte. Tři stadia, že? Orální, anální a falická. A tomu se říkalo věda.

Žid Dr. Mortimer Ostow ve své knize Mýtus a šílenství, psychodynamika antisemitismu, teoretizoval, že antisemitismus je vlastně nenávist syna k otci, která je důsledkem špatné výchovy na nočníku v dětství, která se promítá do Židů. Nyní spojuje antisemitismus se špatným tréninkem na nočník. To si ze mě děláš prdel, chlape.

Určitě to nemůže být způsobeno tím, že po staletí byli Židé známí jako ti největší, nejodpornější zasraní zločinci. Ne, to nemohla být ta příčina antisemitismu.

Bizarní odnož psychologie vedená možným Židem Lloydem DeMousem, známá jako psycho historie posouvá dětské záchodové trauma ještě o krok dál a tvrdí, že holocaust i druhá světová válka byly přirozeným důsledkem neuvěřitelně sadistického chování, které praktikovala průměrná německá matka na kojencích. 

Tady je několik pasáží z přehnaně protiněmecké nenávistné fantazie, kterou napsal DeMouse. Podle něj, návštěvník z Anglie popsal německé dítě jako žalostný předmět. Je přišpendlené a svázané jako mumie v metrech obvazů. Nikdy se nekoupe. Jeho hlavičky se nikdy nedotkne voda ani mýdlo, dokud mu není osm nebo deset měsíců. To jsou ale kecy. To zní jako něco, co asi dělali Židé, že? Nekoupali se.

Mám stohy citátů z celého temného středověku, z celé Evropy, všichni lidé říkali to samé, že Židé byli známí jako velmi zanedbaní, což je docela šokující vzhledem k tomu, jak jsou bohatí. A přitom si nemohli dovolit, aby jim někdo jiný utíral zadek, když to nedokázali sami. Byli známí tím, že byli smradlaví, špinaví, mastní, jejich oblečení i jejich vlasy. A přesto tady říká, že německé matky nekoupaly své děti, dokud jim nebylo osm nebo deset měsíců. To jsou všechno kecy. Promítají svou vlastní špínu a nečistotu na Němce, že jo? To je klasická židovská taktika, promítat své zlo, svou sprostotu, svou špínu na ostatní, jako by takoví byli. I když ve skutečnosti jsou takoví sami tihle parchanti.

A pokračoval, že výkaly a moč těch dětí nechávali na svých tělech tak pravidelně, že byly pokryté vešmi a jinou havětí, kterou jejich výkaly přitahovaly a tak dále. Nemusím zabíhat do podrobností, ale tohle je naprosto tak zkurveně úplně na hovno. Prostě si to vymyslel. Kteří rodiče jakékoli jiné kultury v dějinách než židé by kdy měli tak zvrácený nedostatek zájmu o vlastní zasraný děti, aby je nechali sedět ve vlastních chcankách a hovnech.

A jak tady říkal, osm měsíců je nekoupali. Vidíte, jak rádi přehánějí? Říkají si, že lidi uvěří všemu, co napíšeme, takže si to můžeme vymyslet a znít to tak šíleně a oni tomu stejně uvěří. To je neuvěřitelné.

Každopádně, ale podívejte se na to téma výkalů ještě jednou, vždycky to tam zapracují.

Pak pokračoval, že v táborech z Židů dělali posrané děti, dávali je do přeplněných táborů smrti a říkali jim: sežerou vás vši, shnijete ve vlastních sračkách. Takže on vytahuje tuhle blbou historku o tom, že německé matky držely své děti zabalené ve špinavých hadrech a nechávaly je srát a chcát všude kolem sebe a pak říká, že je to donutili dělat taky. Vte, lidi na to skočili. Jeho knihy se docela dobře prodávaly.

Jsem si jistý, že většina lidí, kteří si je koupili, byli Židé, ale přesto, lidi, kupovali to i pohané. Koupili a ještě koupí ten posranej příběh o holocaustu. Na žádné z těch zasraných sraček není ani špetka pravdy, kromě toho, že byly tábory a že v těch táborech byli nějací Židé. To je všechno.

Jinak samý vymyšlený nesmysly a vždycky s tímhle tématem. Tentýž ubožák o několik let později napsal článek nazvaný „Dostává ekonomiku do manžety zkázy“ v zářijovém čísle časopisu Vanity Fair v roce 2011, v němž se pustil do dlouhého fekálního žvanění, v němž uváděl nehorázná tvrzení, jako že Hitler podobně stejně slizký. 

Nemyslím si, že by na tom bylo něco pravdy, i když kdo ví, třeba na tom něco pravdy je, i když, ať už je to pravda, nebo ne, ať už je to jako žid, hlavní téma jsou hovna.

Takže on prostě v tom článku pořád dokola mluví o tom, jak by Hitler chtěl, když měl sex, aby mu sraly na obličej. Říkal, že nahé ženy bojovaly v metaforickém kruhu špíny, což znamená hovna. Zatímco diváci, nosili plastové čepice, jakési kondomy na hlavě, aby se vyhnuli potřísnění hovnem.

Tohle byla taková zábava, myslím, v táborech, víte, že tam lidi místo zápasů v bahně, dělali zápasy ve sračkách. Víme, že to není pravda, protože kluci v táborech vlastně zajišťovali zábavu, volný čas, víte, měli bazény, takže, víte, žili v pohodlí. Ano, byli nuceni k práci, že? Aby podpořili válečné úsilí, ale nebylo to peklo a rozhodně se tam neděly žádný posraný zápasy.

Tohle všechno jsou židovské kecy, opět zatížené tématem hoven. No, ve světle všeho výše uvedeného by nás to možná nemělo překvapit. 

Deník Times of Israel přinesl tento článek 30. srpna 2020, tedy právě před pěti lety. Jmenoval se: Jezte vlastní hovínka, abyste zabránili přibírání na váze po dietě, tvrdí izraelská studie. Podle této izraelské studie tedy může pojídání vlastních bobků pomoci zabránit přibírání na váze po dietě. A všimněte si, že to byl článek zaměřený na izraelské publikum, židovské publikum, že? Takže, oni, oni si tyhle věci přisuzují sami sobě.

Takže říkají Židům, aby jedli vlastní hovna. Oni to nesvádějí jenom na, na góje, že jo? Dělají to sami. Dělají to mezi sebou.

Podívejte se na tohle. MedicalExpress.com 9. prosince 2020 uvedl, že vědci naznačují, že transplantace stolice může bojovat proti vážným infekcím. Už jste o tom slyšeli, lidi? Nedělám si legraci.

Tohle se děje už pěkných pár let - transplantace stolice. Tvrdí, že to má obrovský lékařský přínos. Já nevím. Říkají, že když máte nezdravé tlusté střevo, tak, že neprodukujete ty správné bakterie, tak mají dárce hoven, a ti ti vlastně do zadku vstříknou cizí hovno. A to by mělo zajistit správnou flóru nebo tak něco. S tímhle nápadem ale musel přijít nějaký Žid. 

Times of Israel o tom informovaly 17. prosince téhož roku. Transplantace výkalů může pomoci vyplavit nádory z těla, zjistili izraelští lékaři. Opravdu? Jak přesně to funguje? Tomu nevěřím, víte, možná na tom něco bude, na nahrazení flóry, ale zase se musíte uchýlit ke sračkám. Nemůžeš udělat nějakou jinou injekci, která by obsahovala flóru? Musí to být něčí sračka. Dává to kurva nějaký smysl? Ale teď tady tvrdí, že umí vyplavit nádory. Jasně, jasně. To mi připomíná, jak se u nás prodávala obřízka, když se na konci 19. století tvrdilo, že je příčinou všeho možného, od infarktu přes mrtvici až po zasranou cukrovku.

A víte, musíte se nechat obřezat, abyste nebyli tak náchylní ke všem těm různým nemocem. Fungovalo to. Lidi na to skočili.

Mysleli si, že obřízka má životně důležité lékařské funkce a teď je to dodnes v platnosti, i když se ví, že nic z toho nebyla pravda. Věděli to tehdy i ti, co to prodávali.

Jak by se mohlo stát, že vám někdo strčí do prdele hovno? Vždyť si ty sračky strkáš do prdele sám. Kdyby na tom bylo něco pravdy, proč by tvoje vlastní hovno nevyplachovalo nádory? Vždyť si do prdele strčíš cizí hovna, aby ti ty nádory vylezly. Víc židovsky už to snad ani nejde, ne?