Dr. William Luther Pierce

Mistr kritizuje mediální obraz Timothyho McVeigha a tvrdí, že je za své činy při bombovém útoku v Oklahoma City nespravedlivě označován za zrůdu. Staví do kontrastu s nedostatečným odsouzením jiných historických osobností, například Billa Clintona a Ariela Šarona, kteří se dopustili násilných činů, aniž by čelili podobné kontrole. Naznačuje, že média pracují se selektivním morálním rámcem, který ospravedlňuje násilí u spojenců, zatímco u nepřátel ho odsuzuje. Zdůrazňuje potřebu přehodnotit morální ekvivalenci v kontextu přežití a konfliktu. Nakonec vyzývá k jasnějšímu pochopení dynamiky moci a identity ve společnosti.

Mistr zde znovu hovoří o sprchových strážcích a dívkách, na kterých se židé rozdováděli. Také se dotýká tématu pojídání embryí za účelem zlepšení mládí a dalších odlišnostech.

Mistr se zde zabývá vlivem vlastnictví médií na nezávislost novinářů a jeho širšími společenskými důsledky. Upozorňuje na konkrétní případ v Kanadě, kdy novináři protestovali proti redakčním směrnicím týkajícím se zpravodajství o Izraeli.

Dr. Pierce mluví o tom, co a k čemu jsou politici, na čí straně stojí a co by s tím měl udělat pravý patriot. Dotýká se i tématu nebělošské imigrace a zničení nezávislosti a ekonomiky Ameriky.

Mistr pojednává o rasovém nepokoji v Cincinnati a jeho mediálním pokrytí, přičemž zdůrazňuje neobjektivní líčení událostí, chování bělochů v těchto situacích a politických a obchodních jednání s černošskými vůdci.

Mistr zde mluví o multikulturalismu a jeho dopadu na americkou společnost. Zaměřuje se na vliv nebílích imigrantů, Číňanů a židovských komunit. Upozorňuje na znepokojivé kulturní praktiky v Číně, jako je konzumace potracených plodů.

Mistr pojednává o negativních důsledcích multikulturismu a rozvádí to na příkladech v Albánii a Americe. Také se zaývá židovskou otázkou na reparace a odpor arabského státu.

Mistr pojednává o dopadu diverzity na společnost, se zaměřením na negativní dopady rasové diverzity. Tvrdí, že rozmanitost vede k odcizení, oslabuje sociální vazby a snižuje pocit identity. Poukazuje také na prosazování elit této diverzity.

Mistr zde popisuje rasové útoky ze strany barevných na bílé, během tučného úterý. Celý tento útok měl za desítky zraněných a dokonce i smrt. Úřady odmítají toto zveřejňovat jako rasové útoky, vkládá se zde i politika.

Mistr zde upozorňuje na to, že pokud černoch znásilní bílou ženu, dostane 6 let, za ozbrojenou loupež 8 let a pokud napadnete barevného, dostanete 10 let. Soudce je napůl politik a ten se snaží zavděčit židům, podporuje tedy jejich agendu.

Zabývá se Richovou údajnou trestnou činností, včetně nelegálních obchodů a daňových úniků, a jeho zapojením do zneužívání ekonomických aktiv Ruska během jeho přechodu od komunismu.

Mistr se zde zabývá zvolení Ariela Šarona izraelským premiérem, jeho zločinů spáchaných na palestincích, zobrazování rasových zločinů v médiích a kontrolu médií.

Mistr se zde zabývá právními otázkami a zaměřuje se na omilostnění kontroverzní osobnosti. Zdůrazňuje obavy z vlivu určitých skupin na politická rozhodnutí a z oslabení důvěry veřejnosti v právní systém.

Mistr Pierce se zde opětovně zabývá dětskou pornografií a neochotou židovských médií toto téma zveřejňovat. Dotýká se také témat okolo tohoto tématu, tedy odběratelů těchto materiálů, některých drog a omilostnění zločinců napojených na židovskou komunitu.

Dr. Pierce se zde zabývá zda má naoko otupělá bílá rasa právo na přežití. Podle mnohých je náš boj už dávno prohraný, a podle Darwinových pravidel by náš druh neměl přežít, kdežto židé by měli zůstat. No, náš mistr Pierce má na to trochu odlišný názor. Nic neni prohrané, v našich duší stále dřímá tygr a čeká až přijde jeho chvíle.