Dr. William Luther Pierce

Pierce diskutuje o židovském vlivu na společnost a pomocí metafory o štírovi a žábě ilustruje destruktivní chování, které podle něj je vlastní židovské identitě. Zkoumá historické souvislosti a tvrzení o jejich činech, které podle něj podkopávají nežidovské společnosti.

Mistr pojednává o demografických změnách v Iowě a zdůrazňuje obavy z rostoucího podílu nebělošského obyvatelstva a jeho vnímaného negativního dopadu na bezpečnost a hodnoty komunity, které autor připisuje širší agendě namířené proti bílému obyvatelstvu.

Mnoho společenských problémů není způsobeno pouze liberálními přesvědčeními, ale hlubšími psychologickými problémy a vlivem mocných skupin. Pierce se domnívá, že liberálové se často přizpůsobují populárním názorům, místo aby zastávali pevné přesvědčení. Zdůrazňuje potřebu řešit tyto skryté síly, které manipulují veřejným míněním, namísto pouhých pokusů o změnu liberálních přesvědčení. Pojednává o rasových napětích a navrhuje globální agendu, která podporuje škodlivé politiky v různých zemích.

Diskuse Dr. Williama Luthera Pierce o knize „Scalp Dance“ od Thomase Goodricha, která popisuje konflikt mezi indiány z prérií a bílými osadníky v letech 1865 až 1879, a to především na základě výpovědí očitých svědků. Pierce reflektuje těžkosti, kterým čelili osadníci, a porovnává jejich zkušenosti se současnými problémy, přičemž naznačuje, že moderní bílí Američané nejsou tak odolní jako jejich předkové. Kritizuje vnímaný morální a sociální úpadek, který připisuje různým společenským vlivům, včetně kontroly médií a politické korupce, a zároveň vyjadřuje přesvědčení, že historické boje proti indiánům z prérií mají paralely se současnými výzvami, které představuje imigrace a demografické změny. Dokument vyjadřuje naléhavost otázky přežití bílé populace a kritizuje vnímané selhání současné společnosti při účinném řešení těchto problémů.

Aneb žid se stává židovi vlkem. Některá židovská opatření se negativně dotkne i jiných židů. Ale znáte to, co se stane, když zavřete do jedné láhve ejne hromadu parazitů?

Pojednává o rasovém napětí a nepokojích z léta 1969 v Yorku v Pensylvánii, a poukazuje na společenskou dynamiku mezi černošskou a bělošskou komunitou. Nepokoje sloužili k tomu, aby černé komunity získali vliv nad bílými úřady, které byly příliš shovívavé. Řeč je i o obvinění bělošského starosty. Pierce kritizuje mediální obraz a znepokojuje se nad měnícím vnímání rasových vztahů.

Mistr kritizuje mediální obraz Timothyho McVeigha a tvrdí, že je za své činy při bombovém útoku v Oklahoma City nespravedlivě označován za zrůdu. Staví do kontrastu s nedostatečným odsouzením jiných historických osobností, například Billa Clintona a Ariela Šarona, kteří se dopustili násilných činů, aniž by čelili podobné kontrole. Naznačuje, že média pracují se selektivním morálním rámcem, který ospravedlňuje násilí u spojenců, zatímco u nepřátel ho odsuzuje. Zdůrazňuje potřebu přehodnotit morální ekvivalenci v kontextu přežití a konfliktu. Nakonec vyzývá k jasnějšímu pochopení dynamiky moci a identity ve společnosti.

Mistr zde znovu hovoří o sprchových strážcích a dívkách, na kterých se židé rozdováděli. Také se dotýká tématu pojídání embryí za účelem zlepšení mládí a dalších odlišnostech.

Mistr se zde zabývá vlivem vlastnictví médií na nezávislost novinářů a jeho širšími společenskými důsledky. Upozorňuje na konkrétní případ v Kanadě, kdy novináři protestovali proti redakčním směrnicím týkajícím se zpravodajství o Izraeli.

Dr. Pierce mluví o tom, co a k čemu jsou politici, na čí straně stojí a co by s tím měl udělat pravý patriot. Dotýká se i tématu nebělošské imigrace a zničení nezávislosti a ekonomiky Ameriky.

Mistr pojednává o rasovém nepokoji v Cincinnati a jeho mediálním pokrytí, přičemž zdůrazňuje neobjektivní líčení událostí, chování bělochů v těchto situacích a politických a obchodních jednání s černošskými vůdci.

Mistr zde mluví o multikulturalismu a jeho dopadu na americkou společnost. Zaměřuje se na vliv nebílích imigrantů, Číňanů a židovských komunit. Upozorňuje na znepokojivé kulturní praktiky v Číně, jako je konzumace potracených plodů.

Mistr pojednává o negativních důsledcích multikulturismu a rozvádí to na příkladech v Albánii a Americe. Také se zaývá židovskou otázkou na reparace a odpor arabského státu.

Mistr pojednává o dopadu diverzity na společnost, se zaměřením na negativní dopady rasové diverzity. Tvrdí, že rozmanitost vede k odcizení, oslabuje sociální vazby a snižuje pocit identity. Poukazuje také na prosazování elit této diverzity.

Mistr zde popisuje rasové útoky ze strany barevných na bílé, během tučného úterý. Celý tento útok měl za desítky zraněných a dokonce i smrt. Úřady odmítají toto zveřejňovat jako rasové útoky, vkládá se zde i politika.