Nejnovější příspěvky

Židé jsou historicky a kulturně posedlí výkaly. Lze to spojit i s biblickými odkazy a moderním mediálním zobrazením. Tato fixace je patrná v různých aspektech židovského humoru a zábavy, takže to odráží širší společenský trend ovlivněný židovskými jedinci v médiích a komediích. Máme zde četné příklady z náboženských textů, populární kultury a osobních anekdot.

Mistr kritizuje mediální obraz Timothyho McVeigha a tvrdí, že je za své činy při bombovém útoku v Oklahoma City nespravedlivě označován za zrůdu. Staví do kontrastu s nedostatečným odsouzením jiných historických osobností, například Billa Clintona a Ariela Šarona, kteří se dopustili násilných činů, aniž by čelili podobné kontrole. Naznačuje, že média pracují se selektivním morálním rámcem, který ospravedlňuje násilí u spojenců, zatímco u nepřátel ho odsuzuje. Zdůrazňuje potřebu přehodnotit morální ekvivalenci v kontextu přežití a konfliktu. Nakonec vyzývá k jasnějšímu pochopení dynamiky moci a identity ve společnosti.

Mistr zde znovu hovoří o sprchových strážcích a dívkách, na kterých se židé rozdováděli. Také se dotýká tématu pojídání embryí za účelem zlepšení mládí a dalších odlišnostech.

V současné době se vede poslední válka - buď my nebo oni.

Každé Totalitářství je nesporně spojeno i s odzbrojováním lidu, a co se týká nacionálního socialismu, je jedna mnoha mýtů i odzbrojování německých občanů, za účelem nastolení totality. Ve skutečnosti se stal přesný opak, což také svědčí o zdravé společnosti a zcela nevraživým úmyslům vlády.

Mistr se zde zabývá vlivem vlastnictví médií na nezávislost novinářů a jeho širšími společenskými důsledky. Upozorňuje na konkrétní případ v Kanadě, kdy novináři protestovali proti redakčním směrnicím týkajícím se zpravodajství o Izraeli.

Pálení knih je v současné době bráno jako jeden z mnoha údajných nacionalistických totality tehdejší doby. Jen málokdo ví, že situace po 2. sv. nebyla o nich lepší, ba byla dokonce i horší. Pojďme se podívat na to co za tím stálo, jaké knihy byly páleny a proč.

Dr. Pierce mluví o tom, co a k čemu jsou politici, na čí straně stojí a co by s tím měl udělat pravý patriot. Dotýká se i tématu nebělošské imigrace a zničení nezávislosti a ekonomiky Ameriky.

Jedním z nejhorších mýtů Třetí říše je, že s těmi, kdo neměli blond vlasy a modré oči, se zacházelo jinak. Způsob, jakým se s těmito lidmi zacházelo jinak, se podle mýtu dramaticky liší.

Mistr pojednává o rasovém nepokoji v Cincinnati a jeho mediálním pokrytí, přičemž zdůrazňuje neobjektivní líčení událostí, chování bělochů v těchto situacích a politických a obchodních jednání s černošskými vůdci.

Mistr zde mluví o multikulturalismu a jeho dopadu na americkou společnost. Zaměřuje se na vliv nebílích imigrantů, Číňanů a židovských komunit. Upozorňuje na znepokojivé kulturní praktiky v Číně, jako je konzumace potracených plodů.

Mistr pojednává o negativních důsledcích multikulturismu a rozvádí to na příkladech v Albánii a Americe. Také se zaývá židovskou otázkou na reparace a odpor arabského státu.

Po skončení 1. sv. války se Berlín stal známým jako žumpa Evropy, město, kde bylo možné za úplatu provozovat jakoukoli nemravnou sexuální aktivitu. V Berlíně bujely drogy, prostituce, pedofilie, homosexualita a dokonce i bestialita. Jen jeden člověk se tomuhle svinstvu dokázal postavit.

Mistr pojednává o dopadu diverzity na společnost, se zaměřením na negativní dopady rasové diverzity. Tvrdí, že rozmanitost vede k odcizení, oslabuje sociální vazby a snižuje pocit identity. Poukazuje také na prosazování elit této diverzity.

Mistr zde popisuje rasové útoky ze strany barevných na bílé, během tučného úterý. Celý tento útok měl za desítky zraněných a dokonce i smrt. Úřady odmítají toto zveřejňovat jako rasové útoky, vkládá se zde i politika.