Disney a Židé - část I

Hned na úvod chci říct, že pan Disney sám nebyl až tak slušný člověk. Ale přesto je zajímavé, že na začátku probíhal velký boj mezi ním a židovskými parch***.

Zcela typické pro baviče napříč, že? Vždycky vás chtějí ovládnout a okrást naslepo za vaši tvrdou práci. A tak uvidíme, že si prošel tím samým. Samozřejmě nakonec, pokud to vůbec někdy myslel upřímně, tak to vypadá, že ho nakonec zničili později, protože na začátku se nezdálo, že by sám jevil známky toho, že je zkorumpovaný hajzl.

Podíváme se na velmi zajímavý a výmluvný příběh, na to, co se dělo mezi ním a tou slizkou partou postav z počátku.

Koncem dvacátých let 20. století byla většina amerických kin ve vlastnictví Židů, stejně jako prostředky pro distribuci filmů.

Díky židovské kontrole filmového průmyslu od A do Z bylo pro nežidovského člověka téměř nemožné v tomto oboru prorazit. Jedním z těch, kteří proti tomuto systému bojovali, nebo se tak alespoň zpočátku tvářili, byl pan Walt Disney. Myslím, že na začátku to byl skutečný boj.

Nakonec se pravděpodobně stalo to, že si uvědomil, že to se nedá porazit a přidal se k nim. Pokud s nimi tedy nebyl na jedné lodi už od samotného začátku. Kdo ví?

Disney se narodil na Středozápadě a kreslenou animaci se naučil sám. Jeho pokusy dostat své krátké kreslené filmy na trh narážely na neustálé překážky ze strany vyvolených, kteří řídili Hollywood. Zpočátku se mu podařilo prodat jen několik animovaných filmů, které vyrobil za malé honoráře.

V té době byl jedním z nejpopulárnějších kreslených filmů kocour Felix.

Když se Disney snažil vytvořit kreslený film, který by se svou popularitou vyrovnal kocouru Felixovi, vymyslel postavičku, kterou nazval králík Oswald. Ve snaze získat větší uznání pro svou práci kontaktoval newyorskou distributorku jménem Margaret Winklerová, samozřejmě Židovku. Vytvořil také sérii kreslených filmů na motivy Alenky v říši divů, na jejichž výrobu s ním paní Winklerová uzavřela smlouvu.

V té době se paní Winklerové dvořil hollywoodský Žid Charles Mintz, který pracoval pro Warner Brothers. Poté, co viděl několik ukázek z filmu Králík Oswald, vycítil, že je stejně dobrý jako Kocour Felix, a mohl by tak pohádkově zbohatnout. Už vidíte ten jeho pohled, že? „Oh ano, je to velké! Můžeme ho využít a zbohatnout na tom.“

Aby se dostal na Waltovu stranu a získal králíka Oswalda, souhlasil Mintz s tím, že Waltovi vyplatí zálohu 1 800 dolarů, což tehdy byly velké peníze, a že mu zaplatí za dalších 18 kreslených filmů ze série o Alence. Jásající bratři Disneyové nabídku přijali a okamžitě se pustili do nákupu studia na Hyperion Avenue v Hollywoodu.

Mintz připravil půdu. Když bratři Disneyové dokončili stavbu svého skromného studia, Mintz na ně spustil bombu. Sdělil jim, že kvůli nedostatku zájmu bude muset od seriálu Alenka upustit a jeho kontakt s nimi bude muset být zrušen.

Představte si, že čekal, až budou mít všechno připravené, až investují všechen ten čas a peníze. Po celou tu dobu Mintz cestoval mezi Hollywoodem a New Yorkem a tajně se domlouval se svým kamarádem, elitním židovským prasetem Carlem Laemmlem, na základě postavy kocoura Felixe, aby mu konkuroval. Mintz věděl, že Disney už takovou postavu vytvořil, králíka jménem Oswald.

Disney, aniž by věděl o úlisném drobném písmu ve smlouvách, které s ním Mintz vyjednal, ve skutečnosti podepsal veškerá práva na králíka Oswalda a na veškeré zboží prodávané prostřednictvím propagace tohoto kresleného filmu. Tohle je klasika. Tvářil se, jako že „ne, tohle se neujme, tak to celé ruším“, zatímco ve skutečnosti mu ukradl nápad.

Židi to dělají pořád. Stejně podlézavou taktikou hnali lidi pod koberec nebo pod autobus a kradli jim inovace.

Podívejte se na zatracený McDonald's. Zapoměl jsem, jak se o něm jmenoval ten dokument, ale byli to zasr*** židi, kteří podrazili původní zakladatele řetězce McDonald's. Byli z Chicaga a tím, že jim dali podepsat tuhle smlouvu a nedávali pozor na drobné písmo, byly legálně okradeni.

Přesvědčil je, že, jim může věřit. Ze známosti a tím, že jim vydělal slušné peníze. A pak už je jen postupně z těch obchodů vytlačoval. Vytlačoval je ze zisků.

Nakonec se jednoho dne chytili, a to už bylo pozdě, protože nevědomky podepsali smlouvu. Věřili tomu parchantovi. Podepsali všechno, na čem pracovali.

Nakonec jim zůstala jen jejich původní restaurace v Chicagu, ať už byla jakákoli. Jejich původní restaurace, to je vše, co si mohli nechat. Ukradl jim nápady, recepty, jméno, všechno.

Ukradl jim to přímo pod nosem. Mohli a měli být multimilionáři. Jediné, co dostali, bylo, že si nechali svou místní restauraci. Bylo by lepší, kdyby s tím parchantem nikdy nepodepsali smlouvu. Dělal jim velké naděje. Mysleli si, že se někam posunou. Doslova jim ukradl všechno duševní vlastnictví.

Je to klasická židovská taktika. Přesně o to tady šlo s tím Oswaldem Králíkem. Lhali Waltovi, přiměli ho, aby vyhodil všechny ty peníze, investoval všechen ten čas a úsilí, a přitom ho plánovali ojebat o jeho nápad s tou králičí postavou.

Každopádně Disney dodržel svou část dohody, produkoval Trolley Troubles s Oswaldem a věrně dával Mintzovi každé dva týdny nové kreslené filmy z této série za 2 500 dolarů za film a část zisku z pokladen. Brzy poté se Walt náhodou dozvěděl o tajné marketingové dohodě o prodeji Oswaldova zboží, kterou Mintz uzavřel s LeMillem bez jeho vědomí, souhlasu či dokonce jakékoliv účasti. Vše se odehrálo v zákulisí, za zavřenými dveřmi.

Když si Walt stěžoval, jeho bratr Roy ho uklidnil tím, že mu řekl, že prodej zboží pomůže propagovat Oswaldovu sérii a tím mu vydělá peníze později, až spotřebitelé přijdou na film. Zjevně si neuvědomoval, jak tihle parchanti vždycky fungovali. Později v roce 1928 odjel se svou ženou do New Yorku, aby s Mintzem vyjednal novou smlouvu.

Ach, kdyby to jen věděl. Když se s ním typicky arogantním způsobem setkali, sdělil Disneymu, že mu zálohu na jeden kreslený film snížil z 2 500 na 1 800 dolarů. Podívejte se na to. Takto tihle zmrdi vždycky fungovali.

Těch 2 500 dolarů na začátku byla pouhá almužna ve srovnání s tím, co na něm tenhle parchant vydělával, ale teď otočí a výrazně sníží o 700 dolarů, kolik mu původně souhlasil zaplatit. Dále Disneymu sdělil, že pokud se mu tato nová dohoda nebude líbit, výrobu kreslených filmů převezme Mintzova nastrčená firma Snappy Inc. a že Waltovi vlastní zaměstnanci budou najati, aby kreslené filmy vyráběli navzdory němu bez jeho další pomoci, protože ti, kteří pod ním pracovali, byli sami dost dobří umělci a měli pocit, že Disneyho nepotřebují.

Byli schopní ho úplně odstřihnout a nebo přijme nabídku a nechá se, aby s ním vyběhli.

Něco ve smyslu: „Dovolte nám, abychom vás ojebali o 700 dolarů z částky, která na začátku nebyla férová, ale dovolte nám, abychom vás ojebali o dalších 700 dolarů, nebo vás prostě úplně vyškrtneme z dohody.“

Klasická židovská taktika. Walt zavolal svému bratrovi Royovi a řekl mu, co se stalo, a Roy mu řekl, že Mintz podle smlouvy, kterou Walt podepsal, vlastní všechna práva na Oswalda, včetně jména.

Ano, je zajímavé, že jeho bratr to věděl, ale Walt to samozřejmě nevěděl. Takže Walt Mintzovi a svému bratrovi zřejmě špatně věřil.

Roy pak Walta informoval, že animátoři, které Walt najal v Hollywoodu, aby mu pomohli s výrobou Oswalda, náhle skončili. Asi byli znechuceni tím, co viděli za sračky. Hollywoodští Židé šli rovnou pracovat pro Mintze a věrní mu zůstali jen nežidé, které si Disney přivedl ze Středozápadu.

Jinými slovy, většina z nich přešla na Mintzovu stranu. V zoufalství se Disney obrátil na Lameleho ohledně svých práv, ale ten mu řekl, že mu nemůže pomoci a že bude jednat pouze s distributorem seriálu, kterým byl samozřejmě Mintz.

Lamele jednal pouze přímo s Mintzem, kde samozřejmě byly peníze. Jaký klasický průšvih elitních židovských prasat. Disney, vyštípaný touto židovskou skupinou, se vrátil do Hollywoodu a vytvořil to, co později proslulo jako Mickey Mouse.

Takže se vzdal celé té věci s králíkem Oswaldem Rabbitem, protože mu ho ukradli přímo pod nohama a přišel s Mickey Mousem. Poté, co se Mickey Mouse ukázal jako úspěšný, přišel za Disneym Carl Lamele, aby se postaral o jeho distribuci.

Nabídl, že bude Mickey Mouse distribuovat, pokud mu k němu Disney poskytne autorská práva. Nyní nastal čas, aby se Disney pomstil. Ten ho rázně odmítl.

Zřejmě konečně poznal, s čím má tu čest. Bohužel však Disney neměl navrch. Lamele a jeho kolegové židovští distributoři filmů byli známí jako Majorové.

Poté, co Disney dal Lamelemu chladnou ruku, žádný z hollywoodských Židů od té chvíle nesouhlasil s distribucí série o Mickey Mousovi. Jinými slovy, zavedli na něj jeden ze svých klasických mezinárodních nebo v tomto případě národních židovských bojkotů. Takže ať by se teď vydal kamkoli, nejen do Hollywoodu, ale kamkoli jinam, byl by odmítnut. Židovský bojkot.

Myslel si, že má teď navrch, když má ty další konexe v Hollywoodu, ale zapomněl vzít v úvahu, že všichni ti hollywoodští parchanti jsou Židé a že se samozřejmě nakonec všichni postaví na stranu ostatních, jako to dělají vždycky, a jeho nechají na holičkách. Myslel si, že ho má na lopatě, a pak tvrdě zjistil, jak tihle zmrdi fungují.

Vždycky takto bojovali po tisíce let v jedné zemi za druhou po celém světě. Takhle vždycky fungovali ve všech oblastech byznysu a politiky, do kterých se zapojili. Jsou to hrdlořezové, hajzlové.

Vždycky drželi při sobě a díky jejich židovské výjimečnosti, vždycky dosáhli svého. Tohle už musí přestat. Mělo to přestat už dávno, ale musí to přestat, a nakonec to přestane. Kolik lidí ale bude trpět a umírat, aby se těmhle zkurvysynům učinila přítrž?

Jako gój nemohl Disney proniknout do tamního pevně semknutého elitního systému řízeného Židy v Hollywoodu. Teď si uvědomil, proti čemu stojí. Obrátil se tedy na dalšího muže, který se s Chromým Lamelem a jeho kolegy elitními židovskými prasečími parchanty nepohodl, Pata Powerse.

Powers uzavřel dohodu o distribuci série Mickey Mouse na základě státních práv do co největšího počtu nezávislých kin, ale nezapomeňte, že většina samotných kin patřila Židům. Takže teď by se mohl potýkat s problémem, že v žádném z nich nebudou promítat jeho kreslené filmy. Mnoho kin neuvádělo žádný z jeho kreslených filmů. Každopádně nesrovnalosti ve výši výdělku a částce, kterou Disneyovi obdrželi, brzy přinesly konec spojenectví Disney-Powers.

Znovu se do toho vložil židovský faktor. Ať však Disney hledal, jak hledal, nemohl pro svou produkci najít gójského distributora, protože Židé ovládali celý ten zatracený průmysl napříč. Nakonec se tedy dohodl s Harrym Cohenem, šéfem společnosti Columbia Pictures.

Cohen vycítil zisky, které se dají vydělat na Disneyho produkcích, a tak jménem Disneyho bojoval proti ostatním vyvoleným. Vlastně se vydal na cestu a šel proti vlastnímu kmeni. To se stává velmi zřídka.

Ale pan Cohen zjevně hleděl na své osobní zisky. Nešlo mu o Disneyho zadek. Na něm mu nezáleželo. Ale přesto se postavil proti svému vlastnímu kmeni.

Disneyho problémy tím ovšem neskončily. Dalším problémem, kterému musel čelit s tím, jak rostla popularita jeho produkcí, byl organizovaný zločin a jeho snaha vytvořit a ovládnout všechny odbory založené na filmu.

Když si uvědomíte, že mafii řídili Židé, tak teď už vidíme, o co ve skutečnosti šlo. Byla to další vrstva cibule kontroly. To oni diktovali věci nahoře mafii, takže když vás nemohli dostat v prvním kroku, dostanou vás v kroku druhém, ale jejich otisky prstů se na zbrani neobjeví, doslova i obrazně, protože to za ně udělá mafie. Je to jako zasraný zednářství. Stejná myšlenka.

To oni nahoře to celé organizují. Ale lidi si myslí, že zednářství je nějaká samostatná entita, že to nejsou Židi, ale zednáři.

Každopádně mafie infiltrovala Mezinárodní alianci zaměstnanců divadelních scén neboli IATSE ve snaze ovládnout a vykořisťovat Hollywood. Za touto snahou stáli dva hlavní představitelé, Židé Bugsy Siegel a Meyer Lansky.

O mafii a o tom, že ji celou řídili zasr*** Židé, si ještě někdy v jiném článku povíme. Neměl bych říkat byla, pořád je, ale v dobách největší slávy mafie ve 20., 30. a 40. letech byla vždycky celou dobu řízená Židy. Byli to dva největší hybatelé a tahouni celé věci, Bugsy Siegel a Meyer Lansky.

Když mluvíme o americkém impériu, není americké, ale židovské. Když mluvíme o britském impériu, není to britské, je to zasraně židovské. Když mluvíme o italské mafii, není to italská mafie, ale židovská. Možná je v ní hodně Italů, ale řídí ji Židé. V téhle operaci byl i třetí vrchní pes, Charles Lucky Luciano, pravděpodobně italský Žid, sicilský gangster, který byl zodpovědný za masakr svých sicilských kolegů ve dvacátých letech, kdy je musel zlikvidovat, aby mohl uzavřít spojenectví se Židy. To byl hlavní důvod, proč se vydal na vražednou dráhu.

I když Disney našel distributory, vždycky potřeboval víc peněz na pokrytí výrobních nákladů a expanzi. Nebylo možné se v tomto oboru prosadit nebo v něm pokračovat, aniž by se nemusel vypořádat s těmito mocnými zkorumpovanými živly. Židy v Hollywoodu a mafiánskými bastardy, které to celé řídili a ovládali.

Neměl na výběr, pokud chtěl v tomto oboru pokračovat. Disney brzy přerušil své styky s Columbia Pictures, načež distribuci Disneyho produkce převzala společnost United Artists.

Jedním z Disneyho nejúspěšnějších kreslených filmů byla Tři prasátka. V původních Třech malých prasátkách byla scéna, kdy se velký zlý vlk převlékl za židovského obchodníka, aby oklamal jedno z prasátek a otevřel mu dveře. Jakmile se o této scéně začalo mluvit, zástupci řady židovských organizací se vydali ke dveřím společnosti Disney, aby tuto urážlivou scénu odstranili. Jak klasické.

„Nemůžete o nás říkat pravdu. To nedovolíme. Ano, jsme vlci. Jsme zákeřní malí parchanti, ale vy o tom nesmíte mluvit.“

Jedno přísloví prací, cituji: „Chceš-li vědět, kdo ti vládne, zeptej se, proti komu nesmíš mluvit.“

Disney tu scénu odstranil a řekl těm hollywoodským židovským parchantům, že jde o parodii zobrazující neustálé snahy Carla Lamelyho vyhodit do povětří dům Disney. Neměl na mysli Židy obecně. Jenže v jejich světě si nikdo nesmí dovolit říct nic urážlivého na adresu jakéhokoli Žida.

Nezáleží na tom, jak je zkurveně zlý, jak je zkorumpovaný, jak je zločinný, jaký je to vlastizrádce, zkurvysyn. Na tom nezáleží. Nezáleží na tom, kolik lidí podělal nebo přímo zavraždil. Proti Židovi se nedá mluvit. Tohle je doslova jejich přístup. Od toho přece ADL vznikla, že?

Jediným účelem ADL je umlčet jakoukoli kritiku vůči jakémukoli Židovi. To je vše.

Na Disneyho cestě měly přijít ještě větší potíže. Julius Schenck ze společnosti United Artists, která distribuovala Disneyho produkci, pečlivě nastražil na Disneyho past. Schenck doporučil Disneymu, aby se ucházel o financování u Bank of America, a osobně kontaktoval finančního poradce United Artists v bance, Žida Josepha Rosenberga.

Ten ochotně otevřel Disneymu úvěrovou linku, ale nikdy mu nedal tolik, aby to bylo efektivní, a později pomohl Disneyho impérium zničit. Disney se neustále stával obětí odchodů Židů, které si najal, nebo marxistických agitátorů, kteří v Hollywoodu neustále zakládali odbory. Uzavřete dohodu s Židem a získejte práci na vystrkování zadku.

Hollywoodští Židé neustále využívali odbory, aby omezili růst Disneyho produkce. Snaha o prolomení kontroly majorů, jak se jim říkalo, nad Hollywoodem se objevila, když několik nezávislých filmařů založilo Společnost nezávislých producentů filmů neboli S.I.M.P.P. 

Vedoucí nežidovští členové S.I.M.P.P. byli William Cagney, sám Walt Disney, Mary Pickfordová, Edward Small, Orson Welles a Walter Wagner. Několik židovských studiových magnátů, kteří se ocitli vyřazeni z dění hlavními producenty podpořili S.I.M.P.P. Byli to David Selznick, Saul Lesser a Sam Goldwyn. Hlavní producenti byli samozřejmě velcí židovští parch*** nahoře, že? Tohle byl pokus, jak se pokusit čelit jejich zkurvené kontrole. Jenže se to samozřejmě nakonec nepodařilo.

Diktátorskou kontrolu židovských majoritních společností popsal Mark Elliott, Disneyho životopisec, takto:

Z velké části majoritu ovládala stále stejná skupina mužů, elitních židovských prasat, která jako první zlomila železnou ruku starého Edisonova trustu.

V počátcích založení Hollywoodu byl boj mezi elitními Židy řídícími tento byznys a Thomasem Edisonem. I s Edisonem vyjebali. Musím ale zdůraznit, že Edison byl sám o sobě sráč, stejně jako Disney nebo alespoň to, čím se Disney později stal. Ale Edison byl sráč od samého začátku.

Nikdy to nebyl slušný člověk. Ale je zajímavé, že ať už byl jakkoli zasraný člověk, mezi zloději není čest. Většinu svých věcí ukradl.

Nebyl ani tak vynálezce, jako spíš zasranej filantrop, kterej uměl lidi okrádat. Například proti Teslovi hrál hru na žida.

To, co se dělo s Edisonem, bylo to, že židovští parch*** v Hollywoodu používali jeho filmovou kameru. Nejsem si jistý, jestli to bylo něco, co skutečně vynalezl, nebo jestli to taky ukradl. Nejspíš ukradl všechno ostatní.

Nicméně měl na ni patent. Židovští parch*** v Hollywoodu používali jeho technologii pro svou filmovou tvorbu, aniž by za to dostával nějaké honoráře nebo zásluhy. Celý příběh Hollywoodu v jeho počátcích byl touto bitvou jeho boje s Hollywoodem.

Každopádně, opět, ne že by Edison byl hrdina. Sám byl pěkný hajzl. Založil fond, aby se pokusil konkurovat hollywoodským židům, a nejen konkurovat, ale i zakročit proti nim, protože používali jeho zařízení bez nároku na honorář.

Ironií osudu je, že o čtvrt století později jejich úspěch vedl k vytvoření ještě více antikonkurenčního prostředí, než bylo to, z něhož zoufale utíkali. A to do té míry, že nezávislý film nemohl získat celostátní distribuci, pokud se filmař nebo studio nedohodli s některým z hlavních distributorů, kteří nejenže ovládali všechny distribuční sítě, ale vlastnili prakticky všechna kina s prvním uvedením v zemi.

Ano, napříč všemi. Nejen producenti v Hollywoodu, všichni vrcholoví manažeři, distributoři, ale opět i kina, všechna vlastněná Židy. Takže ano, vykouřili každého, kdo byl nebo se snažil dostat do byznysu, který jim neumožňoval nechat si téměř všechny zisky pro sebe a vám nakonec hodit pouhou almužnu.

Disney vzbudil hněv velkých firem, když se veřejně účastnil mítinků America First a na jednom shromáždění dokonce stál po boku Charlese Lindbergha.

Ani Lindbergh není takový, jak se zdálo. I přesto že znám od Lindbergha několik dobrých citátů odsuzujících Federální rezervní systém.

Dokonce mluvil o Židech, o tom, jak jsou zkorumpovaní. Ale později jsem zjistil, že Lindberghové sami byli zuřiví sráči. Je to dost nechutné.  Spousta velkých jmen, která se na začátku zdála být proti tomuto zločineckému syndikátu, pro něj ve skutečnosti buď pracovala, nebo byla sama o sobě zkorumpovaná hovada a měla na srdci své vlastní sobecké zájmy.

A tak, i když nebyli Židé a vystupovali proti Židům, postupovali podle židovské šablony, aby prosadili své vlastní zájmy. Všechno ostatní ať jde k čertu. Je to opravdu nechutné.

Stejně jako pan Henry Ford. Hollywoodským Židům samozřejmě nešlo jen o to, všechny oškubat a nastřádat si do kapes tučné balíky peněz. Měli také zájem, vždy měli a stále mají, využít vlivu, který jejich filmy mají na lidi, aby je přivedli ke komunismu, ke komunistickému způsobu myšlení, aby zpopularizovali tento hnus, který v té době v Rusku působil obrovskou spoušť.

A jejich záměrem bylo, aby se to opakovalo i u nás. Jedním z těch, kdo na to v roce 1944 upozornil, byl John Rankin, kongresman z Mississippi. Byl to on, kdo prosadil, aby HUAC, Sněmovní výbor pro neamerickou činnost, vyšetřoval komunistické vlivy v Hollywoodu.

Už v roce 1944 řekl tisku, že podle informací, které mají, je Hollywood největším semeništěm podvratné činnosti ve Spojených státech a že jsou teď na stopě tarantule, a půjdou po ní.

Nesnaží se pronásledovat legitimní spisovatele, ale jsou na stopě odhalování těch živlů, které se zákeřně snaží šířit podvratnou propagandu, otravovat mysl malých dětí, překrucovat dějiny naší země a diskreditovat křesťanství, mimozemsky smýšlející, komunistické nepřátele křesťanství a jejich poskoky, kteří se snaží ovládnout rozhlas, rádio, televizi, kina, a tak dále.

Televize v té době ještě nebyla tak velká, ale samozřejmě vidíte, že se tím směrem ubírá. Ale všimněte si, že tu mluvil o jejich jedovaté propagandě, otravě mysli dětí, nejen dospělých, aby překroutili dějiny Spojených Států.

To, co ve skutečnosti dělali, bylo zatajování historie země, protože skutečná historie země vždycky sloužila k prosazování těchto zmrdů a jejich zkurveného zločinného cíle světovlády a k diskreditaci křesťanství.  Zabránit tomu, aby vyšla najevo pravda, že křesťanství je jejich zkurvený výtvor, o to jim skutečně šlo.

A když ho démonizují, dělají to opravdu proto, abyste si nespojovali jejich slizkou ruku v celé té operaci. I když občas vyjadřují upřímné pocity, když mluví o znechucení křesťanstvím, když jde o ten typ křesťanství, který jim neleze do zadku a který se ve skutečnosti stejně důsledně drží nějakých morálních zásad. Dovolím si tvrdit, že křesťanství nakonec není morální, protože obhajují masového vraha, bastarda v oblacích, a jeho příkazy zabíjet všechno, co dýchá, včetně malých kojenců, smetají ze stolu jako příkaz spravedlivého a svatého, spravedlivého, milujícího Boha.

Nemají rádi lidi, kteří dodržují morální normy. Mojžíše z tohoto důvodu neměla ráda ani spousta Židů v jeho době.

Apoštol Pavel je dalším dobrým příkladem rozkolu uvnitř judaismu. Byl opovrhován, nenáviděli ho i mnozí křesťané, stejně jako nekřesťanští Židé. Křesťanští Židé i nekřesťanští Židé. Nenáviděni veskrze za to, že chtěl obracet pohany a měl tu drzost tvrdit, že jsou dětmi Abraháma. Pavel to samozřejmě nedělal proto, že by pohany miloval.

Chtěl je jen vysát a získat pro svůj malý podnik. Ale jak šel čas, spousta Židů, stále byli tací, kteří se proti němu drželi z nenávisti a nikdy se nevzdali, ale spousta jich pochopila, že ten parchant měl pravdu. Takže spousta z nich na něj skočila, ale byl velkým bodem sváru.

Můžete to vidět docela často, třeba s kněžskou a královskou pokrevní linií, která řídí Vatikán a evropské trůny. Soupeřili mezi sebou. A nakonec přišla třetí frakce, která řekla: „kašlete na oba, vy to poděláte. Tak, jak to děláte vy, se nám nikdy nepodaří nastolit světovou vládu.“

A tak pracovali na svržení církve a státu a skutečně je svrhli, aby je nahradili mezinárodními bankovními kartely jako prostředkem k nastolení židovského světového řádu. A jsme tady.

Dovolím si toto zakončit citátem Johna Rankina:

Poslouchejte jejich lživé vysílání a skoro je cítíte. Teď se snaží ovládnout filmový průmysl a jak se vznášejí, když je náš výbor pro neamerickou činnost navrhuje vyšetřovat. Chtějí šířit svou neamerickou propagandu i své nemorální protikřesťanské normy před očima našich dětí v každé obci v Americe.

Má pravdu. Škoda, že prakticky nikdo nevěnoval pozornost tomu, co říká.

Byl to docela fantastický zvrat, uvážíme-li, že HUAC původně založili Židé především ve snaze potlačit legitimní kritiku svých aktivit v Americe a soustředit se na nacisty. To byla původně zamýšlená funkce, ale nyní se jim to vymstilo. Tohle riziko jim hrozilo vždycky. Křesťanství vytvořili jako protiváhu Římanům.

Později se pro ně křesťanství stalo problémem, a tak vytvořili islám. Ale později se pro ně stal problémem islám, tak na sebe vzali křesťany, a tak to šlo pořád dokola. Jejich vlastní výtvory se pro ně někdy, mnohokrát, staly problémem. Ale ti parchanti mají vždycky nějaký svůj záložní plán. Protože ovládají média, ovládají narativ, takže veřejnost je vždycky zmatená a nikdy nepřijde na to, kdo je skutečný zasraný nepřítel.

V návaznosti na tento posun, kdy HUAC vyšetřoval Kongres, a pak jste samozřejmě měli McCarthyho a jeho odhalení všech komunistů ve vládě a kdovíco ještě, Disney v tom nyní viděl příležitost, jak se pokusit čelit jejich moci v Hollywoodu. A tak se se svou Motion Picture Alliance for the Preservation of American Ideals, neboli MPAPI, jak se jmenovala, snažil zlomit židovsko-komunistickou nadvládu nad Hollywoodem. Zatímco MPAPI a HUAC bojovaly proti rudo-židovskému vlivu v Hollywoodu, rudí jim to vraceli a podněcovali jednu stávku za druhou proti Disneymu a dalším, kteří se jim postavili.

Jsou to neúprosní parchanti. Nevzdávají se. Musíte je úplně zastavit, jinak nepřestanou nikdy.

A to mluvím o elitních židovských parcha***. Je třeba s nimi tvrdě, nemilosrdně a bezohledně zatočit. Walt osobně otevřeně přísahal, že komouše do svého studia nepustí, a novinářům řekl, že stávky v jeho studiu zorganizovali komoušští židovští parcha*** a že je to výsledek rozsáhlého spiknutí.

A měl naprostou pravdu. Ale zase, nebuďte z pana Disneyho tak nadšení a nechtějte na něj pěvně nadávat, protože jak budeme pokračovat, uvidíme, jaká sračka se z něj přinejmenším vyklubala. Možná ne hned na začátku, i když člověk nikdy neví.

Ale víte, když ho tady vidíte, jak proti nim bojuje, zní to všechno dobře. Ale když pak vidíte, co se z něj stalo později, tak není hoden chvály. Ale zjevně se s nimi zapojil do boje už na začátku.

Takže věřím, že začal správně. Myslím si, že byl zpočátku upřímný. Tehdejší ziovští parchanti se snažili všemi možnými triky buď zlikvidovat, nebo alespoň infiltrovat a ovládnout Disneyho, protože nechtěli žádné nezávislé filmaře.

Chtěli mít kontrolu nad celým podnikem. Takže když už ho nemohli přímo ovládnout, chtěli ho alespoň infiltrovat nebo rovnou sabotovat. Takže opět vyzkoušeli všechny možné triky.

Nakonec se zřejmě dohodli s dalším svým židovským přítelem na vysokých místech, panem Rooseveltem, protože jak se ukázalo, 8. prosince 1941 americká armáda zabavila Disneyho podělané studio s tím, že ho musí použít jako obrannou stanici na ochranu Lockheedu, který sídlil nedaleko. Děláte si kurva srandu? Jo, potřebovali to použít, nic jiného, jen tohle. Nemohli si přece založit nějaký jiný předsunutý sklad nebo něco takového a napsat na něj nějaké falešné jméno.

To je ale snůška keců. Tohle byla další židovská taktika žida FDR jménem jeho kamarádů v židovském Hollywoodu. Nic jiného to nebylo.

Disneyho studio bylo jediné, které vláda zabavila a které shodou okolností chtěli židé sabotovat, zrušit, ovládnout. Když vláda zabavila jeho studio a výrobní zařízení, byl teď Disney bez práce.

Vidíte, jakou mají a vždycky měli moc. Oni celou tuhle zkurvenou zemi založili. Takže je přirozené, že tahle vláda vždycky dělala takovéhle sračky, protože tu není od toho, aby nám sloužila.

Nikdy nesloužily. Slouží a vždycky sloužily pouze zájmům jiné konkrétní skupiny postav. Ale tím podrazy neskončily.

Dalším krokem ve spiknutí proti Disneymu bylo, když ho kontaktoval Úřad pro letectví námořnictva a nabídl mu 80 000 dolarů na vytvoření 20 animovaných propagandistických cvičných filmů. Tedy nejprve výcvikových, ale později i propagandistických filmů.

Tento krok zřejmě zorganizoval tehdejší ministr financí, elitní židovský prasečí parch*** Henry Morgenthau. Podle samotného Disneyho byl nucen, cituji, přijmout toho Žida, tedy Morgenthaua, a byl okolnostmi, které nemohl ovlivnit, donucen nechat se jím využít, a podle jeho vlastních slov, nechat se jím využít, cituji, k dodání politických propagandistických filmů, které vydělávaly na popularitě toho celoamerického myšáka Mickeyho. Takže, víte, mnozí Disneyho kritizovali.

Ten parchant točil propagandistické filmy pro americkou armádu. Nedělal to dobrovolně. Znovu opakuji, že ho neobhajuji.

Byl to hajzl, jak uvidíme později, ale nedělal to dobrovolně. Byl na něj vyvíjen silný tlak. Když už nic jiného, byla to psychologická válka.

Židé, kteří ho chtěli zničit, si řekli: „Dobře, zatím jsi dokázal obejít každý pokus o tvé zničení. Teď tě využijeme. Využijeme tě k prosazení našich válečných podniků.“

Disney o svých kreslených postavičkách mluvil jako, cituji, o zajatcích, kteří byli nuceni vystupovat pro Morgenthaua podobného Strombolimu. Zajatci, že? Unesli jeho kreslířský talent, unesli jeho produkční společnost a použili ji k propagandistickým účelům, aniž by k tomu byl ochoten. Můžeme se jen dohadovat, co se muselo dít v zákulisí, ale Disney nebyl s touto dohodou spokojen.

Disney nakonec skutečně dosáhl toho, že mu bylo studio vráceno celých osm měsíců poté, co ho armáda uzavřela. Ve snaze přidat k tomu ještě jednu urážku se na Disneyho obrátila Národní rada křesťanů a Židů, NCCJ. To byl další z jejich drobných sabotážních pokusů, že? Ve snaze přimět ho k natočení série kreslených filmů na podporu takzvané jednoty v Americe. Řekli mu, že tento krok bude, cituji, zobrazovat lidské předsudky.

Disney tento návrh rázně odmítl a prohlásil, že nejde o nic jiného než o skrytý pokus NCCJ propagovat v Americe komunismus. To je ta skutečná jednota, o které mluvil. Takže dobře mu tak.

Opět kus hovna, jak uvidíme později, ale dobře pro něj. Neustoupil. Jen se podívejte na ty sračky, do kterých ho dostali.

To je neuvěřitelné. Tohle už se stalo tolikrát. V hudebním průmyslu se to stalo, když se jistí lidé snažili Prince odříznout, že? Říkejte si o Princovi, co chcete, ale Prince se nejen snažil, ale právě to dělal, uvolňoval se, měl vlastní produkční společnost, kterou rozjížděl, a bum, oni ho kurva sejmuli.

Michael Jackson si prošel podobnými věcmi. Taky ho sejmuli. Naprosto zkurveně ho zavraždili.

Dokonce, kdo to byl teď? Randy Quaid položil otázku, kolik lidí tam venku by mohlo jmenovat lidi, kteří byli v poslední době v Hollywoodu zavražděni? Já osobně vím o šesti lidech, které zavraždili takzvaní hollywoodští hvězdopravci, a jedním z těch, které jmenoval, byl Michael Jackson. O tom není pochyb.

Opustil Hollywood. Utekl zpátky do Kanady, aby se od celé té scény dostal pryč. Vyhrožovali mu smrtí a podobně.

Je jedním z mnoha, kteří se ozvali proti nehorázné, neuvěřitelné korupci v Hollywoodu a bylo jim podobně vyhrožováno smrtí, o tom není pochyb. Co můžete čekat? Celý podnik je řízen elitními židovskými prasaty. Co jiného od něj dostanete než nehoráznou zkurvenou kriminalitu?

Toto je konec prvního dílu ze dvou. Pana Disneye čeká ještě spousta věcí.