Židovská demokracie (Dr. William Pierce)
Článek pojednává o protokolech sionských mudrců, o tom proč jsou Židé takovými zastánci demokracie a židovské revoluci v Rusku, kde rozpoutali na Ruské slovany hotové peklo na zemi.

Poslední aktualizace: Prosinec 20, 2024
Tento článek si můžete poslechnout i jako audio záznam: https://t.me/gojimcz/317
Přemýšleli jste někdy o tom, proč jsou Židé tak velkými zastánci demokracie? Ať už je to v Indonésii, Pákistánu, Srbsku nebo kdekoli jinde, kdykoli se objeví nějaké ohrožení všeobecného volebního práva, Židé jsou připraveni poslat tam americké ozbrojené síly a bombardovat a zabíjet, dokud nebude všem umožněno volit. Proč tomu tak je?
Půvab masové demokracie spočívá v tom, že v podstatě ve všech zemích světa je dnes počet osob neschopných samostatného myšlení podstatně vyšší, než počet osob schopných samostatného rozhodování. Za ty, kteří nejsou schopni samostatného myšlení, přemýšlejí lidé, kteří ovládají masmédia. Což znamená, že demokracie je prekérní systém, protože dává politickou moc těm, kteří vlastní nebo ovládají masmédia, a zároveň jim umožňuje zůstat v pozadí a vyhnout se odpovědnosti za způsob, jakým tuto moc využívají.
Čím je demokracie inkluzivnější, tj. čím více lidí trpících Alzheimerem, mongoloidních kreténů, paranoidních schizofreniků, lidí žijících v prázdných balících bednách v uličkách, jamajských imigrantů a fotbalových fanoušků může volit, tím jistější je ovládnutí politického procesu pány médií. Ti voliči, kteří si u pokladny kupují astrologické časopisy a tráví čas sledováním telenovel, her a oper, vstřebávají své obecné postoje k věcem prostřednictvím televizní obrazovky.
Učí se, které nápady jsou módní a které ne, tím, že si všímají výrazu tváře a tónu hlasu Toma Brokawa a Dana Rathera při každodenním oznamování zpráv. Jejich názory na konkrétní otázky se utvářejí při sledování televizních průzkumů na chodníku, které provádějí reportéři. Jedinou nejistotou těchto lidí je, zda se dokáží odlepit od gauče na tak dlouho, aby mohli volit určené kandidáty. Proto je důležité, aby jich bylo hodně.
A tam, kde je jich hodně, budou lidé, kteří ovládají masmédia, ovládat i výsledek voleb. Je to mnohem jistější způsob, jak ovládat vlády, než řídit zkorumpované diktátory nebo podstrkovat svůdné děvky do královské ložnice á la Ester a Achašveróš nebo Monika a Bill. Věřte mi, že jednoho dne Židé na obou stranách velké vody zavedou internetový televizní hlasovací systém, který umožní gaučovým bramborám a fanouškům míčových her volit, aniž by museli vstát z gauče. Jen kliknutím na dálkové ovládání u televizní obrazovky budou moci vybrat příštího prezidenta nebo premiéra.
To bude skutečná demokracie. Víte, že téměř na začátku tohoto století, někdy kolem roku 1901, byla poprvé vydána kniha obsahující text, který se stal obecně známým jako Protokoly učených sionských mudrců. Vydavatelem byl ruský akademik, profesor Sergej Niles.
Niles sám údajně získal Protokoly od ruského úředníka, který text získal od vlastenecké ruské šlechtičny, která zase asi o 15 let dříve zakoupila materiál od jednoho Žida v Paříži. Protokoly jsou údajně sbírkou protokolů či zpráv ze schůzek vedoucích představitelů světové židovské komunity, na nichž shrnuli dosavadní pokrok, kterého dosáhli ve svém úsilí o rozvrat světa, jeho vlastnictví a světovou moc, a nastínili své plány, jak v tomto procesu pokračovat v budoucnu. Hovoří o získání kontroly nad bankovními systémy různých zemí, o podněcování válek a revolucí k oslabení a zničení gójské moci, o zkažení hudby, umění a vzdělání, o rozvrácení různých gójských institucí, o ovládnutí tisku všude na světě a kontrole toku informací k masám, o podkopání rodiny a znevážení rodinných hodnot atd.
Starší sionští jsou skutečně satanskou bandou intrikánů. Při čtení Protokolů člověku naskakuje husí kůže. Měli bychom si uvědomit, že když se Protokoly začaly v prvním desetiletí tohoto století šířit v Rusku, tato země ještě nepadla za oběť židovskému bolševismu.
Nebylo to však proto, že by se Židé nesnažili. Židé byli v Rusku všeobecně uznáváni jako nebezpečný podvratný živel, jako intrikáni a tahouni za nitky, kteří stáli za každým pokusem poškodit nebo narušit zavedený řád v Rusku. Vydání Protokolů profesorem Neelisem tak našlo u ruské veřejnosti snadný odbyt.
Poté, co židovská bolševická revoluce v roce 1917 svrhla ruskou vládu a nastolila v Rusku komunistickou diktaturu, hrozilo každému, u koho byl nalezen výtisk Protokolů, okamžité zastřelení. Text však již byl přeložen do tuctu dalších jazyků a rozšířen daleko za hranice Ruska. Od té doby byl vydán prakticky ve všech jazycích, které mají tištěnou podobu, a přečetly si jej desítky milionů lidí na celém světě.
Židé od prvního vydání Protokolů hystericky tvrdí, že jde o skutečné zápisy ze schůzek židovských vůdců, na nichž se projednávají jejich plány na ovládnutí světa. Na velkého amerického průmyslníka a výrobce automobilů Henryho Forda udělaly Protokoly velmi silný dojem a pomohl text rozšířit ve Spojených státech. Když mu novináři v roce 1921 řekli o tvrzeních Židů, že Protokoly jsou podvrh, pan Ford odpověděl, že jediné, co může o materiálu říci, je, že odpovídá tomu, co se ve světě skutečně děje a co se děje od doby, kdy se Protokoly poprvé objevily v tisku.
Pan Ford měl samozřejmě při této poznámce na mysli především dvě významné události, které se staly v předchozím desetiletí. Jednou z nich byl úspěch Židů při ovládnutí Ruska a vnucení komunismu Rusům. A druhou byla nedávno skončená první světová válka, strašlivě krutá a nesmyslná válka, která zničila starý řád v Evropě, prolila krev milionů nejlepších Evropanů a oslabila všechny dlouho zavedené evropské instituce, takže každá evropská země byla otevřena všem možným sociálním, politickým a kulturním neduhům, zejména dalšímu šíření komunismu.
Inu, Henry Ford byl tvrdý, praktický typ člověka a je snadné jeho postoj pochopit. Nemohl vědět, zda Protokoly učených sionských starších jsou skutečně tím, za co se vydávají, či nikoli. Ale docela na něj zapůsobila skutečnost, že plán na rozvrácení světa a ovládnutí světa Židy, který byl v knize nastíněn, se podle všeho uskutečňuje v podstatě tak, jak je popsán.
Verze Protokolů učených sionských mudrců z roku 1999 by mohla znít asi takto. Zdravím vás, milí sionští starší. Dnes vám s radostí oznamuji, že náš plán na zničení nenáviděných pohanů a získání jejich zbývajícího bohatství je prakticky dokončen.
Zbývá už jen zavázat několik volných konců, a pak boj, který již tisíce let vedeme proti špinavým gójům, proti všem nežidovským národům světa, konečně zvítězí a my budeme moci pohltit vše, co vytvořili, jak nám přikázal Jahve, Bůh našeho kmene. Všude již vládneme v zákulisí, v mocenských úřadech máme loutky, které jsou zcela pod naší kontrolou. V Rusku, kde nám tak dlouho vzdorovali, kde nás obyčejní lidé vždy nenáviděli jako vykořisťovatele, lichváře a výběrčí daní, dodavatele alkoholu a obchodníky se sladkým bílým masem svých dcer a sester, a kde nás aristokraté také nenáviděli jako rozvraceče a potížisty a drželi nás omezené jen na určité oblasti země, abychom nemohli vykořisťovat všechny lidi.
V Rusku jsme využili učení našeho drahého zesnulého sionského starce Karla Marxe, abychom rozdělili ruský lid proti sobě a získali moc do svých rukou, kde zůstává dodnes. V Rusku jsme použili učení našeho drahého zesnulého sionského staršího Karla Marxe, abychom rozdělili ruský lid proti sobě a získali moc do svých rukou, kde je dodnes. Představili jsme si toho cara a celou jeho rodinu jako pohanský hrad, kterým byli.
S pomocí prostého lidu jsme vyvraždili všechny ruské aristokraty a zmocnili se jejich majetku. A pak jsme se obrátili proti prostému lidu, který nejprve vyvraždil své vůdce, své spisovatele a učitele a intelektuály a vojenské důstojníky, aby nebyl nikdo, kdo by mohl lid obrátit proti nám. A pak jsme začali vraždit samotné obyčejné lidi, zemědělce a dělníky, nejprve po milionech a pak po desítkách milionů v pracovních táborech a táborech smrti po celém Rusku.
A většina z nich nikdy nepochopila, co se s nimi děje. Jednoho z nich, který studoval na křesťanského kněze, jsme zkazili a udělali z něj našeho spojence. Jmenoval se Stalin.
Později se Stalin podobně jako faraon, který neznal Josefa, pokusil obrátit proti nám. Ale jedna z našich žen byla jeho lékařkou a my jsme ho otrávili dřív, než nám mohl ublížit. Když systém založený na teorii našeho zesnulého starce Marxe vykrvácel ruský lid, zahájili jsme privatizaci, díky níž jsme většinu zbývajícího bohatství dostali přímo do svých rukou.
Amerika je však ceněným příkladem našeho úspěchu. Stejně jako v Anglii a v Rusku, i v Americe jsme dokázali dosadit do pozice nominální moci naprosto zkorumpovaného gentilního politika a následně ho obklopit našimi lidmi, kteří mají skutečnou moc a ve skutečnosti řídí americkou vládu. Naši lidé řídí americké ministerstvo zahraničí, americké ministerstvo obrany, americký Federální rezervní systém a americké ministerstvo financí.
Získali jsme téměř úplnou kontrolu nad americkým vzdělávacím systémem od mateřské školy až po univerzity. Žádné myšlenky ani fakta se nesmějí vyučovat, pokud jsme jim nedali razítko politické korektnosti. Znemožnili jsme, aby kdokoli na americké univerzitě odporoval čemukoli, co jsme tvrdili, bez ohledu na to, jak absurdní je to, co se nám stalo během druhé světové války.
Nyní nám americká vláda, stejně jako všechny vlády v Evropě, platí reparace, protože pro nás během války neudělala dost. Podařilo se nám zkazit americké umění, hudbu a literaturu. Udělali jsme z degenerace prubířský kámen americké kultury.
Vlastníme umělecké galerie a určujeme měřítka pro malířství a sochařství. Američané stojí fronty a platí vstupné, aby viděli umělecké dílo, které se skládá ze zvířecího trusu rozmazaného na hrubé malbě černošky, o níž jim říkáme, že je to jejich Panna Maria. Čtou zvrácené a laciné romány, které jim říkáme, aby četli, a věří, že tyto romány jsou literatura.
Jejich děti poslouchají negroidní rytmy a zpívají negroidní rapové písničky, protože my ovládáme průmysl populární hudby. Díky imigrační politice, kterou jsme Americe vnutili, zvyšujeme procento nebělošských menšin ve všech částech země. Během několika příštích let se nám podaří udělat z bílých Američanů menšinu v jejich vlastní zemi.
Náš úspěch v Americe je způsoben dvěma věcmi. Naše kontrola nad masovými sdělovacími prostředky v oblasti zpravodajství a zábavy, jejichž prostřednictvím ovládáme myšlenky a postoje mas, a systém masové demokracie, který zajišťuje, že hlasy námi ovládaných mas určují, kteří figuranti skutečně tvoří americkou vládu. Od poslední poloviny 19. století shromažďujeme moc masmédií ve svých rukou.
V té době byli mnozí z nás jen sběrači hadrů a obchodníci se zpravodajským zbožím, kteří nedávno připluli z Ruska nebo Polska. Ale kdykoli se nějaké gójské noviny dostaly do finančních potíží, byli jsme okamžitě připraveni spojit své zdroje a vykoupit je, aby od nynějška byly v rukou někoho z našich lidí. Ve dvacátých letech, kdy se rádio stávalo mocným přesvědčovacím prostředkem, jsme začali kupovat vysílací stanice a vytvářet sítě.
Ve stejné době jsme viděli potenciál filmů a začali jsme se stěhovat do Hollywoodu. Vzájemnou spoluprací se nám podařilo zkrachovat nebo vykoupit všechny gójské filmové producenty kromě Walta Disneyho. Museli jsme počkat, až zemře, abychom převzali kontrolu nad jeho filmovou společností.
Ale to už jsme ovládali celý filmový průmysl. Po druhé světové válce, kdy se televize stala nejmocnějším prostředkem masového přesvědčování, jsme byli připraveni nastoupit a ovládnout televizní průmysl od samého počátku. Dnes nemůže být v Americe natočen žádný film a vysílán žádný televizní pořad bez našeho souhlasu.
Americké masy většinou nikdy neuvidí ani neuslyší nic, co bychom neschválili. Je tu samozřejmě ten otravný internet, který zatím není pod naší kontrolou, ale rychle se s ním vypořádáváme. Očekáváme, že naši loutkoví politici v Americe brzy přijmou zákon o nenávistných projevech, podobný tomu, který už máme v Evropě, aby nikdo nemohl na internetu říkat nic, co jsme neschválili.
Konspirátoři nebudou nic namítat, protože jim řekneme, že díky novým zákonům budou v bezpečí před terorismem. Do té doby bychom také měli dosáhnout svého cíle odzbrojení amerického obyvatelstva. A pak, moji sionští starší, můžeme americkému lidu udělat to, co jsme udělali ruskému lidu.wer of triumphant Zion!
Díky naší televizní moci je přimějeme hlasovat pro jejich vlastní vyvraždění. Ať žijí naše masmédia! Ať žije power of triumphant Zion! (moc vítězného Sionu!)