Pošlete je všechny zpět (Dr. William Pierce)

Dr. William Luther Pierce, rok 2001.

Dobrý den. Přítel z New Yorku mi poslal sbírku newyorských novin s články o útoku na Světové obchodní centrum 11. září. Proskenoval jsem nejméně 20 čísel New York Times, New York Post a Daily News z posledních šesti týdnů. Opakujícím se zprávám o tom, kolik tisíc tun trosek bylo odvezeno nebo kolik těl bylo nalezeno, jsem nevěnoval velkou pozornost.

Místo toho jsem se jen snažil zachytit příchuť stranické linie, kterou veřejnost krmí newyorská média a která je v podstatě stejná jako ta, kterou krmí zbytek země, jen možná trochu silnější. Tato příchuť má několik složek, ale nejsilnější je intenzivní, téměř maniakální nepřátelství namířené proti každému, kdo zpochybňuje tvrzení médií a vlády, že útok z 11. září byl založen výhradně na nenávisti, kterou fundamentalističtí muslimové, zejména Usáma bin Ládin a jeho stoupenci, údajně chovají k americké svobodě a demokracii. Fundamentalističtí muslimové, jak tvrdí Bushova vláda, věří v teokratickou společnost, jakou v Afghánistánu zavedl Taliban.

Protože Amerika takovou společnost nemá, nenávidí nás, a proto na nás zaútočili. A je to jediný důvod. A ať vás ani nenapadne, že by k útoku mohl být nějaký jiný důvod.

Pokud jen naznačíte jiný důvod, pak jste špinavý, prolhaný, zločinný antisemita a pravděpodobně jste ve spolku s teroristy. Skutečně, reakcí médií na náznak kohokoli, že by za útok mohla být byť jen částečně zodpovědná americká vláda podporující agresi Izraele vůči svým sousedům, je hysterický výlev opovržení a nenávisti vůči kacíři. Nikdy jsem v Afghánistánu nebyl a nevím, jak Taliban reaguje na kritiku, ale tamní vláda by sotva mohla být vůči odpůrcům tolerantnější než zdejší média v této záležitosti zpochybňování příčin útoku z 11. září.

Tady je příklad. Celou titulní stranu vydání newyorského deníku Daily News z 12. října zabírá fotografie saúdskoarabského prince Al-Walida bin Talala, který si prohlíží trosky Světového obchodního centra těsně poté, co předal newyorskému starostovi Rudolphu Giulianimu osobní šek na 10 milionů dolarů, které budou použity na obnovu. Pod princovou fotografií jsou v obrovském titulku napsána slova: „Strčte si to někam!“ To není moc hezký způsob, jak poděkovat někomu, kdo právě daroval městu 10 milionů dolarů.

Ani ve slušné společnosti se to neříká hezky. Proč noviny tak nenávidí prince, který je jedním z nejbohatších lidí na světě? Je to proto, že je Arab a redaktor novin se domnívá, že by mohl mít nějaké spojení s Usámou bin Ládinem? Ne, tak to sotva může být. Redaktor chápe, že fundamentalističtí muslimové nenávidí lidi, jako je saúdský princ, kterého považují za zrádce.

Příčinou ošklivého titulku byl výrok, který princ pronesl při prohlídce trosek Světového obchodního centra. Poté, co odsoudil Usámu bin Ládina a označil útok za obrovský zločin, princ řekl, cituji: „Přijel jsem sem, abych ukázal svou věrnost New Yorku. Přišli jsme říci Americe a New Yorku, že Saúdská Arábie je celým srdcem se Spojenými státy.“

To zní dost košer na to, aby to potěšilo každého mediálního šéfa, že? Ale o minutu později princ řekl, opět cituji: „V době, jako je tato, se musíme zabývat některými problémy, které vedly k takovému zločinnému útoku. Domnívám se, že vláda Spojených států amerických by měla přehodnotit svou politiku na Blízkém východě a zaujmout vyváženější postoj k palestinské věci. Naši palestinští bratři jsou nadále vražděni rukama Izraelců, zatímco svět nastavuje druhou tvář.“

Po všem tom veřejném plazení a po daru deseti milionů dolarů městu si princ dovolil naznačit, že americká podpora agresivního chování Izraele na Blízkém východě mohla mít s útokem něco společného. Porušil tak tabu. Odchýlil se od stranické linie.

Řekl něco, co se nedá vyslovit. Proto ten pohrdavý a urážlivý titulek, který princi říká, aby si vzal svůj desetimilionový dar a strčil si ho na titulní stranu denního zpravodajství. A starosta Giuliani, jakmile se o princových slovech dozvěděl, rozzlobeně nařídil svému pobočníkovi, aby vrátil princův desetimilionový šek, a oznámil, že město princovy pomalované peníze nepřijme.

Komentáře o princi v dalších newyorských novinách byly stejně nepříjemné jako ty v denním zpravodajství. Sloupkaři a redaktoři vyjadřovali nejen nesouhlas s princovým prohlášením, ale hysterčili nenávistí a vztekem. No, to je New York.

Rudolph Giuliani měl vždycky nos dobře pod kožichem Židů. Tak se stal starostou. A asi by nás neměl překvapit titulek na titulní straně deníku Daily News, který vlastní newyorský židovský developer Mortimer Zuckerman.

Skutečně zajímavé je, že prakticky všechna ostatní mainstreamová média v celé zemi a také všichni ostatní politici opakují stejnou stranickou linii. A gójští redaktoři, publicisté a politici jsou až na výjimky stejně zlí a nenávistní jako samotní Židé, když napadají každého, kdo zpochybňuje stranickou linii, že americká podpora Izraele nemá s událostmi 11. září vůbec nic společného. Dva novináři z Oneidy ve státě New York, v podstatě gójské oblasti státu, vzdálené více než 250 mil od Giulianiho území, se nedrželi stranické linie dostatečně pevně a ke svému smutku poznali, co se stane těm, kteří jsou natolik naivní, že věří ve svobodu tisku.

Minulou středu byli Gene Ryan, šéfredaktor Oneida Daily Dispatch, a Dale Seth, městský redaktor listu, propuštěni vydavatelem listu, protože uveřejnili úvodník, v němž citovali Pákistánce, který poukázal na to, že stát Izrael byl založen na terorismu a že na celém Blízkém východě se na Izraelce pohlíží jako na přední teroristy v regionu. Rozzuření Židé požadovali hlavy obou redaktorů a vydavatel, aby se vyhnul bojkotu reklamy, je vydal. Nebudeme snad přehánět, když řekneme, že Židé a jejich táboroví stoupenci v médiích a ve vládě propadají hysterii, kdykoli se objeví otázka odpovědnosti za útok z 11. září.

Odmítají o této věci diskutovat nebo ji probírat, jen začnou ječet a plivat. Ze strany Židů je to asi pochopitelné. Je naprosto jasné, že hlavním důvodem útoku byla podpora americké vlády krutému chování Izraele na Blízkém východě vůči Palestincům a dalším.

O tom žádný rozumný člověk nepochybuje a sám Usáma bin Ládin to ve svých veřejných prohlášeních přiznal. Židé se bojí, že pokud dovolí, aby se o této věci veřejně diskutovalo, pak by i lemplové, tedy voliči, mohli začít prozírat. A pokud voličům někdy dojde, o co jde, pak se mnozí politici mohou vzbouřit proti židovské kontrole a přerušit americkou podporu Izraeli.

A to by pro židovský stát znamenalo rychlý zánik. Bez amerických zbraní a amerických peněz Izrael nemůže přežít. Proto ten hysterický křik a nadávky, kdykoli někdo spojuje zahraniční politiku USA s útokem z 11. září.

Cílem je udržet toto téma pod pokličkou tím, že každý bude zastrašován, každý se bude bát, že bude odsouzen jako antisemita nebo sympatizant terorismu, pokud se nebude držet stranické linie. Víte, terorismus je skutečný. Není to jen výmysl médií.

Je to něco, s čím se skutečně musíme naučit vyrovnat v takovém světě, jaký nám tato naše vláda svou zločinně nezodpovědnou politikou připravila. Média i vláda však tento pojem špatně používají, podobně jako zneužívají pojmy jako rasismus. Například když byl minulý týden zavražděn jeden z hrdlořezů kabinetu Ariela Šarona, Rehavam Zevi, Lidovou frontou pro osvobození Palestiny, George Bush to označil za teroristický čin, což je termín, který by ho ani ve snu nenapadlo použít pro některý z četných izraelských atentátů na palestinské vůdce.

Zevi byl mimochodem blízkým spolupracovníkem židovských mafiánů, kteří se podíleli na mezinárodním obchodu Izraele s bílými otroky. Jeho přátelé a političtí spojenci provozovali kruhy sexuálních otrokyň, které unášely mladé ruské a ukrajinské ženy v zemích zbídačených židovským komunismem a přivážely je do Izraele, kde byly nuceny pracovat jako sexuální otrokyně pro obohacení svých židovských pasáků. Zabití Zeviho bylo spíše spláchnutím záchodu než teroristickým činem.

Židé mě dokonce označili za teroristu a zkorumpovaná vláda ve Washingtonu s tímto označením souhlasila. Faktem je, že jsem se nikdy nepodílel na žádné trestné činnosti, natož na terorismu, ani jsem nikdy nenabádal ostatní k terorismu. A přesto si poslechněte, co o mně říká tato vládní zpráva, kterou zveřejnilo vládní Centrum pro kontrolu nemocí.

Pod obecnou hlavičkou Emerging Infectious Diseases (Vznikající infekční nemoci) na webových stránkách CDC je zpráva, kterou napsala Židovka Jessica Sternová, ve své vlastní zprávě označená za členku nechvalně proslulé Rady pro zahraniční vztahy. Ve své zprávě nazvané The Prospect of Domestic Bioterrorism (Vyhlídky na domácí bioterorismus) píše, cituji: „Politicky motivovaní teroristé, kteří si přejí spíše změnit společnost než ji zničit, by se mohli vyhnout zabíjení velmi velkého počtu lidí, protože politické náklady by převýšily přínosy. Někteří teroristé však chtějí vyhladit své nepřátele nebo rozvrátit společenský řád. William Pierce, vůdce neonacistické organizace Národní aliance, usiluje o zahájení celosvětové rasové války a vytvoření árijského státu.“

Rozhodně to zní, jako bych byl jedním z těch nějakých teroristů, které zmiňuje ve větě těsně před tou, v níž mě jmenuje.

Tato zpráva Centra pro kontrolu nemocí je v současné době na webových stránkách CDC na adrese cdc.gov. Od Židů se podobné nadávky a klamání dají očekávat, stejně jako od jimi ovládaných zpravodajských médií. Ještě znepokojivější se však stává, když jsou Židé schopni využít vládu jako ochotný nástroj k šíření svých lží a pomoci jim v klamání americké veřejnosti. Stejně jako George Bush vědomě zopakuje jakoukoli lež, kterou mu řeknou, aby zopakoval, jsou Židé schopni využít vládní agenturu, například Centrum pro kontrolu nemocí, agenturu pověřenou ochranou veřejného zdraví, aby zdiskreditovali jako teroristu každého spořádaného občana, který odhalí jejich lži nebo se jim jinak znelíbí.

Když to mohou udělat mně, mohou to udělat i vám nebo komukoli jinému, kdo jim vadí. A pokud si myslíte, že v této smrtelně zkorumpované vládě, kterou máme ve Washingtonu, je někdo, koho vůbec zajímá, jakým způsobem Židé zneužívají americkou vládu pro své vlastní účely, tak se šeredně mýlíte. Řekněte jim o tom a oni se na vás budou jen usmívat a lhát stejně, jako se usmívá a lže George Bush.

Státní úředníci, kterým na tom záleželo, byli z byrokracie dávno vyřazeni. Poslední poctivý volený úředník hodil ručník do ringu zhruba ve stejné době. A pokud navrhujete, abych žaloval Židovku, která napsala zprávu, v níž mě označila za teroristu, nebo Radu pro mezinárodní vztahy, k níž patří, nebo Centrum pro kontrolu nemocí, které zprávu zveřejnilo, za pomluvu, pak nechápete, jak byl právní systém v této zemi rozvrácen.

No, zpátky ke stranické linii a všem těm newyorským novinám, které jsem četl. Jedním ze základních kamenů stranické linie je zabránit jakékoli veřejné diskusi o skutečném důvodu útoku z 11. září. Dalším úhelným kamenem je přivést lemply k válečné hysterii, aby souhlasili s prodlouženou válkou na Blízkém východě ve prospěch Izraele.

Za tímto účelem jsou noviny plné příběhů a obrázků, které mají zahřát srdce a rozproudit krev Joe Sixpacků a fotbalových maminek národa. Obrázky školáků mávajících vlajkami a zpívajících Hvězdami posetou vlajku. Obrázky o jednotě a o tom, jak všichni Američané bez ohledu na rasu nebo vyznání táhnou za jeden provaz v boji proti terorismu.

A fotografie hrdých Američanů, kteří vyvěšují své vlajky a drží si ruce nad srdcem, jsou patřičně multikulturní, s černochy, mestici a Asiaty, kteří se mísí s bělochy. Sloupkaři a karikaturisté ve všech newyorských novinách zpívají v souladu s redaktory a reportéry. Sloupky jsou plné lidových anekdot, které mají všechny dostat do nálady mávající vlajkou.

Sloupek v New York Post z 24. září citoval ženu na shromáždění proti terorismu na stadionu Yankee. Cituji, chtěli nás rozdělit, řekla, ale místo toho nás sjednotili jako nikdy předtím.

Cituji sloupkaře Steva Dunleavyho: „Na celém Yankee Stadium v neděli obdařené sluncem jste měli téměř pocit, že se můžete prstem dotknout emocí ve vzduchu. Každá barva pleti, každé vyznání, každá rasa, každé náboženství pohromadě.“

A Dunleavy mluví o slzách na tvářích lidí, když zpívali staré písně určené k budování vlastenectví během první a druhé světové války.

A řeknu vám, že pro většinu Američanů je to silná věc. Lidé, kteří byli odcizeni nepřirozeností multikulturalismu a moderního městského života, touží po pocitu sounáležitosti, solidarity, cíle a poslání. Chtějí se znovu cítit silní a hrdí, a ne bezmocní, prázdní a vinní za to, že jsou bílí.

Dokonce i lidé, kteří by to měli vědět lépe, se nechávají strhnout tímto pocitem. A poté, co se Lemmingové opět cítí silní a hrdí, jim média řeknou, koho mají nenávidět, proti komu mají namířit svůj spravedlivý hněv. Nejprve jsou tu vnitřní nepřátelé, které je třeba nenávidět, a pak jsou tu vnější nepřátelé.

Vnitřní nepřátelé jsou ti, kteří nepochodují v jednom šiku se všemi ostatními. Ti, kteří nezpívají dostatečně hlasitě. Ti, kteří zpochybňují moudrost spěchu do velké války proti všem nepřátelům Židů na Blízkém východě.

Ti, kteří se snaží poškodit náš úžasný pocit jednoty, aby nás rozdělili tím, že se ptají na příčiny útoku z 11. září. Zvláštní opovržení je namířeno proti disidentům na amerických univerzitních kampusech a proti občanům, kteří vyjadřují obavy z pošlapávání Listiny práv těmi, kdo touží vést válku a držet všechny ostatní v šachu. Neokonzervativní Žid William Crystal má noviny plné takového opovržení.

Jmenuje se Weekly Standard a jeho sloupky a úvodníky jsou výrazně reprodukovány v newyorských novinách, které jsem naskenoval. Co se týče vnějších nepřátel, no, samozřejmě, je tu Usáma bin Ládin. Ale nenávist a hněv vzbouřených lemplů jsou namířeny mnohem šířeji.

Na karikatuře ve stejném čísle New York Post, kterou jsem citoval před chvílí, je zobrazen sud s odpadky, do kterého jsou vhozeny krysy. Sud je označen nápisem „Sud havěti“. Jedna z krys je označena jako Taliban.

Další je označená jako Irák a třetí jako Írán. Ne iráčtí teroristé nebo íránští teroristé, jen Irák a Írán. Celé země, dva blízkovýchodní státy, kterých se Izrael nejvíce obává, ale které, pokud víme, nemají s útokem z 11. září nic společného.

Karikatura se objevuje přímo nad sloupkem Williama Crystala, který bije do bubnů pro všeobecnou válku a znevažuje pacifisty. Poselství karikatury je jasné. Všichni nosí na hlavě ručníky.

Všichni jsou to škůdci. Pojďme je všechny zabít! Toto poselství se zrovna neslučuje s kampaní Bushovy vlády na vytvoření koalice tzv. umírněných muslimských států. Ale celkový tón propagandy v newyorských novinách je takový, že bychom si teď neměli rozdělovat vlasy.

Měli bychom obejmout nejbližšího nebělocha, který nemá na hlavě ručník, zazpívat si s ním Hvězdami posetou vlajku a pak společně vyrazit na pochod do války. Abych předešel jakémukoli nedorozumění, zopakuji teď to, co jsem řekl už dříve. Nemám nikoho na Blízkém východě v opravdové oblibě.

Nemyslím si, že by obyvatelé Blízkého východu, Arabové nebo Židé, zejména Židé, měli mít právo žít v Americe nebo v Evropě. Nemám žádné sympatie k islámu ani k žádnému jinému semitskému náboženství z Blízkého východu. Ale nevěřím, že musíme jít do války proti Iráku nebo Íránu nebo dokonce Afghánistánu, abychom ochránili Američany před terorismem nebo abychom ochránili jakýkoli jiný americký zájem.

A důrazně se ohrazuji proti tomu, abychom šli do války proti komukoli, kdo má chránit zájmy Izraele. Pokud máme skutečně důkaz, že Usáma bin Ládin zorganizoval útok z 11. září, pak ho potrestejme, aniž bychom museli vést válku proti jiné zemi. Zkonfiskujme majetek Usámy bin Ládina, ať už se nachází kdekoli.

Vyhošťme ze Spojených států všechny obyvatele Blízkého východu, aby zde nezůstali žádní jeho stoupenci, kteří by po zemi rozesílali dopisy nakažené antraxem. A pošlete tým zabijáků CIA do Afghánistánu, aby ho našli. Ale přestaňte vést války proti jiným zemím nebo se snažit instalovat loutkové vlády v jiných zemích kvůli Izraeli.

A až bude Usáma bin Ládin zlikvidován, pojďme po lidech, kteří jsou skutečně zodpovědní za útoky z 11. září. A vy víte, kdo tito lidé jsou. Jsou to politici ve Washingtonu, kteří posledních 50 let upřednostňovali zájmy jednoho konkrétního kmene obyvatel Blízkého východu před americkými zájmy.

Příslušníci tohoto konkrétního blízkovýchodního kmene nenosí na hlavě ručník. Nosí malé kulaté čepičky zvané jarmulky. A napáchali našemu lidu neskonale větší škody, než o jakých se ručníkářům kdy snilo.

Politici ve Washingtonu tomuto kmeni slouží, protože příslušníci tohoto kmene získali kontrolu nad téměř všemi masmédii zpravodajství a zábavy v Americe a díky této kontrole jsou schopni manipulovat americkým politickým procesem. Tento kmen se však nespokojil s bohatstvím a mocí, které v Americe získal. Vždy pamatoval na své blízkovýchodní kořeny a toužil ovládnout také Blízký východ.

A s podporou americké vlády, kterou zkorumpoval, se začal zmocňovat půdy na Blízkém východě a zabíjet nebo odsunovat původní muslimské obyvatelstvo. Každý americký prezident, od Harryho Trumana po George W. Bushe, dokonce i Richard Nixon, kterého donutili odejít z úřadu, jim sloužil, pomáhal jim brutálně zabíjet jejich sousedy a rozšiřovat jejich moc na Blízkém východě. A každý americký Kongres v uplynulém půlstoletí od nich také přijímal rozkazy.

A každý americký prezident a člen Kongresu, který jim sloužil, chápal, že podporou tohoto kmene, podporou Izraele, poškozuje zájmy amerického lidu a vyvolává nenávist vůči Americe. Nenávist, jejíž projev jsme všichni viděli 11. září. Potrestejme tedy Usámu bin Ládina za to, že zabil všechny ty nevinné Američany, ale pak pojďme po skutečných zločincích, zrádcích ve Washingtonu, kteří jsou za útok z 11. září skutečně zodpovědní.

A pak pošleme všechny obyvatele Blízkého východu, včetně těch, kteří nyní ovládají Hollywood a Madison Avenue a naše televizní sítě a zbytek našich zpravodajských a zábavních médií, nadobro zpět na Blízký východ. Děkuji, že jste dnes opět se mnou.