Holokaust je podvod - zde jsou důkazy
Holokaust je jediná událost v dějinách, k jejímuž prokázání nebylo třeba žádných fyzických důkazů. Je 100% založen na tom, co říkají svědci a výpovědi německých důstojníků, kteří byli mučeni a zabíjeni. Povíme si také něco o tom jaké důsledky měla Německá porážka a samotný holokaust vyvrátíme jednou provdy.
Poslední aktualizace: Listopad 5, 2024
Než začneme předkládáním důkazů, chtěl bych zde zdůraznit několik zásadních věcí ohledně účelu holokaustu samotného. Holokaust neplní jen roli válečné propagandy, ale má za následek několik důsledků.
Pro samotné německo má celý holokaust tyto následky:
- Německo není samostatný stát, ale jen dočasná vláda.
- Německo musí vyplácet židům odškodnění. Zde je jedno zda byl žid v pracovním táboře nebo ne, stačilo prohlášení že se nacházel v době masového vyhlazování v evropě a měl nárok na odškodné. On nebo jeho pozůstalí. Drtivou většinu těchto peněz dostanou firmy, které je zastupovali.
- Německo si musí platit na svých hranicích cizí armádu, aby se neopakovalo to co údajně provedl Adolf Hitler.
Dalším důvodem bylo obhájení bombardování a aby přenesli vinu na němce samotné. To se jim povedlo. Svým způsobem sami Američané tento mýtus potřebovali, ale našli se i tací, jako byl např. Platón, kteří si uvědomili že bojovali proti špatnému nepříteli a upozorňovali na to že je třeba se okamžitě obrátit proti sovětskému svazu. Platón má později automobilovou nehodu a za záhadných okolností umírá v nemocnici.
Židé získali svůj vlastní stát Izrael. vlastní jaderný arzenál a naprostou nekritizovatelnost. Kdokoliv ukáže prstem na židy, je antisemita a je srovnáván s Hitlerem.
Pravým důvodem proč Německu vyhlásili válku je to že Hitler měl koule na to vykopnout židovské bankéře a založil si svojí vlastní měnu. Takže zatímco se německo vyšplhalo z chudoby a naprostého morálního úpadku na vrchol, ostatní země zažívali cílenou finanční recesi. Spousta lidí přišlo o své domovy a živobytí, nižší i střední vrstva chudla, zatímco šlechta bohatla. Toto bylo nepřístupné. Lidé by si rychle začali klást otázky, proč by si měli půjčovat peníze od lichvářů, kteří defakto nic nevlastní a nemohli si podobně jako němci tisknout svoje bankovky, které by byly kryté jejich vlastní ekonomikou.
Abych toto trochu rozvinul, dám vám příklad. My jako Česká Republika, máme sice českou korunu, ale nemáme jí pod kontrolou. Pokud si například chceme vytisknout 1000 Kč, musíme se dotázat FEDu zda nám je pujčí. Ten nám dá souhlas, s tím že jim těchto 1000 Kč budeme dlužit i s úrokem, celkem tedy budeme dlužit 1020 Kč - jen pro představu. Nabízí se otázka kde vezmeme těch 20 Kč navíc? V oběhu je jen 1000 Kč a my sami si tisknout nemůžeme. Ano, musíme si znovu půjčit a tím se dostaneme do dluhové pasti. Zde je důležité zdůraznit že soukromníci FEDu nemají nic čím by toto půjčování kryly, jsou to jen čísla zapsaná v účetní knize. Peníze jsou defakto dluhy, i když reálně si za to můžeme něco koupit. Vše funguje na víře.
teď už ale k důkazům samotným.
Zplodiny z dieselových motorů
Němci měli nějvíce židů povraždit zplodinami resp. oxidem uhelnatým (CO) z dieselových motorů z ukořistěných ruských tanků - a teď se podržte dokonce i ponorky. To je docela krkolomný přístup nejenom pro to že němci na to neměli náhradní díly, ale i proto že dieselový motor brání produkci CO už ze své podstaty a produkuje ho asi 100x méně než dříve běžně používaný motor na dřevoplyn. Zplodiny z dieselu navíc obsahují i kyslík samotný.
Němci sami stavěli speciální nemocnice, kde se léčila otrava CO z dřevoplynových motorů a každý řidič musel být poučen o možném nebezpečí.
Výroba samotného CO je velice jednoduchá a byla dobře známá.
Holohoaxeři zkrátka předpokládali že ten nejsmradlavější plyn bude zároveň i ten nejnebezpečnější, ale opak je pravdou.
Cyklon B
Cyklon B se používal na odvšivení oblečení a budov. Hlavní účinou látkou byl kyanid, který byl vázán na dřevěná vlákna nebo sádru. Důvod použití cyklonu B a ne samotného kyanidu byl jednoduchý - jednak aby se kyanid uvolňoval postupně, což bylo efektivnější a také proto aby se personál mohl po sanitizaci bezpečně stáhnout.
Na tomto grafu si můžete všimnout že teprve po 15 minutách se uvolní jen 25% při 15 stupních celsia. Tyto plynové komory se měli nacházet na místech označených jako márnice - šlo tedy spíše o chladné místnosti.
Naproti tomu svědci tvrdili že za 8-10 minut byli všichni mrtví.
Důkazem o použití cyklonu B jsou velice stabilní modré skvrny na zdech, když kyanid reagoval se zdivem. Zatímco odvšivovací místnosti byly pokryté modrými skvrnami jak zevnitř tak i z venku, údajné plynové komory byly defakto bíle, bezeskvrn. Je to jeden z důkazů že němcům nešlo o zabíjení, ale o záchranu.
V této galerii můžete vidět modré zbravení odvšivovacích komory.
Toto je plynová komora v Mauthausenu v Rakousku. Jak můžete vidět, po modrých skvrnách ani stopa.
Správě Osvětimi celá věc přišla tak trapná že na jednu z údajných plynových komor dali cedulku s nápisem: "Plynová komora - nikdy nevyužitá".
Vzhledem k tomu, že pro mnoho návštěvníků byla celá věc podezřelá a leckdy kroutili nad celým vyprávěním hlavou, Osvětimská správa se rozhodla v tomto ohledu udělat malý kompromis a snížili počet ze 4 mil. na 1,5 mil.
Samotný kyanid je bezbarvý, ale v době vynálezu dostal název blausäurská modrá kyselina, což odkazuje na skutečnost, že právě tato chemikálie vytvářela modrý pigment.
Údajní svědci masového vyhlazování si tento název zřejmě spojili s barvou plynu a popisovali ho jako modrý: "...krátce nato se brána otevřela vězňům a bylo vidět, jak se nad obrovskou hromadou mrtvol vznáší namodralý oblak."
Kyanid je vysoce výbušná látka a tyto "plynotěsné" dveře dělili celou budovu od toho aby vyletěla do povětří - posuďte sami.
Spousta dveří se také zamykala zevnitř, nebo byla obouotočná, což dávalo smysl právě v márnicích.
Toto jsou dveře plynové komory z již dříve zmíněného Mauthausenu. Otevírají se z obou stran. Dveře se nezamykají. To samé v Mjadanku.
Pokud se chystáte nacpat tisíc lidí do místnosti a zabít je, nemůžete mít dveře, které se pak otevírají do místnosti, protože budou na hromadě u dveří, kde zemřeli.
Soudní patologie
U každého normálního soudu vlastně nemůžete někoho právně označit za mrtvého, pokud není tělo a musí být provedena pitva, aby se uvedla oficiální příčina smrti. V rámci oficiálního vyšetřování nebyla provedena toxikologie ani u jednoho těla.
Dr. Charles Larson, jeden z předních amerických soudních patologů, v rámci amerického týmu pro vyšetřování válečných zločinů provedl více než 1000 pitev mrtvých těl v německých táborech a u žádného z nich nebyly zjištěny známky smrti jedovatým plynem.
Sami svědkové se dopustili velké medvědí služby, protože ani jeden z nich se nezmínil o správné učebnicové třešňově červené barvě obětí otravy kyanidem a oxidem uhelnatým.
Při vymýšlení těchto zvěrstev se tito lháři dopustili velkých chyb, které jejich lži odhalily. Ti, kdo se otrávili kyanidem a oxidem uhelnatým, nezelenají, nezmodrají ani nezažloutnou. Změní barvu na výrazně třešňově červenou.
Zde jsou jejich výpovědi:
...byly modré, černé a oteklé. To co jsem v plynové komoře viděl, bylo strašidelné. Hrůzná scéna.
Těla byla vyhozena ven, modrá, mokrá potem a močí, nohy potřísněné výkaly a menstruační krví.
Povaha mrtvol byla kvůli strašlivému účinku jedovatého plynu taková, že bylo vidět jen modré, černé, nafouklé a kašovité maso, které kdysi patřilo lidským bytostem. Cyklon B má tu vlastnost, že dokáže lidské tělo téměř úplně rozložit, způsobit prasknutí lidských plic a zbytek těla proměnit v rosolovitý stav.
Když se dveře konečně otevřely, zaútočil na Sonder komando ohromující zápach a příšerný pohled na hnijící maso. Těla zmodrala a byla nafouklá do dvojnásobné a trojnásobné velikosti, než byla obvykle.
Výkon kremačních pecí
S cyklonem B a CO je nepochybně také spojeno spalování ostatků v pecích - byly to zřejmě hodně výkonné nadčasové pece. Pro srovnání s moderními:
Výkon 4 pecí v Auschwitzu:
400 lidí = 5 minut
4 800 lidí = 1 hodina
115 200 lidí = 1 den
42 048 000 lidí = 1 rok
Výkon 4 dnešních pecí:
400 lidí = 8,3 dny
4 800 lidí = 1 rok a 1 měsíc
115 200 lidí = 26 let a 3 měsíce
42 048 000 lidí = 9 600 let
Statistiky a číslo 6 000 000
Podíváme-li se do almanachu, zjistíme že rozdíl židovské populace po válce naopak vzrostl.
Kde se vzalo tolik omýlaných 6 000 000? Zatímco Osvětimské muzeum snižuje počty obětí, toto číslo se nemění a je stále trestného ho snížit. Židé toto číslo mají vyryté v jejich svaté knize, kde se píše že 6 mil. Židů umře, předtím než dostanou svojí vyvolenou zem - Izrael. Každé náboženství má svoje zázraky a vyvolené jež potvrzují fakt o tom že zrovna jejich náboženství je to pravé a ostatní jsou díla satanova.
Půdní radar
V roce 1999 provedl Richard Krege, kvalifikovaný inženýr elektroniky, se svým týmem výzkumníků špičkový průzkum půdy v Treblince.
Tým strávil tři týdny skenováním celé oblasti tábora a skeny byly uloženy do přenosného počítače.
Tým si s sebou vzal radarové systémy pronikající do země, přístroje, které dokážou zachytit zemské poruchy a předměty malé jako nůž až do hloubky 30 metrů pod zemí.
Prozkoumána byla celá plocha včetně údajných masových hrobů a okolních ploch. Žádné narušení půdy odpovídající pohřbení statisíců těl se nenašla a co víc - nenašlo se vůbec žádné narušení půdy. Normální geologické procesy probíhají velmi pomalu takže by šlo údajné narušení půdy mohlo být detekováno i po 60 letech.
Kromě skenování tým provedl měření, aby určil stáří stromů, a také odebral vzorky zemního jádra do hloubky šesti metrů a hledal stopy po lidském a dřevěném popelu.
Získané výsledky se stoprocentní jistotou ukazují, že masové hroby v Treblince ani v Belsaku nikdy neexistovaly.
Ve skutečnosti existuje mnoho masových hrobů na východě. Zde však Sověti masakrovali lidi. Dnes je dobře známo, že například masakr v Katyni spáchali Sověti, ale po válce to svedli na Němce.
Leuchterova zpráva
Americký expert na technologie poprav Fred Leuchter odcestoval do Osvětimi a tajně získal vzorky z údajných plynových komor. Nechal je otestovat a výsledky zveřejnil - dnes je toto známo jako tzv. "Leuchterovo zpráva".
Po prozkoumání dospěl k závěru, že tato zařízení nejsou schopna podporovat použití kyanovodíkového plynu pro účely popravy nebo jiné účely.
Požadavky nezbytné při projektování zařízení, které obsahuje vysoce výbušný a vysoce jedovatý plyn.
Musíte mít utěsněné dveře, žádná okna, prostředky pro přívod plynu dovnitř, prostředky pro odvod plynu ven, něco pro ohřev plynu a vzduchu, aby se neustále udržovala správná teplota, nevýbušné spínače, osvětlovací zařízení atd.
Nic z toho nikdy neexistovalo.
Mluvíme o zděných budovách bez vytápění, bez anti-výbušného osvětlení, bez těsnících dveří, v některých případech bez dveří vůbec, a s krematorii, která se otevírala velmi blízko nebo v sousedství objektu.
Pokud tato zařízení sloužila jako plynová popraviště, pokud se osoby, které je obsluhovaly, neusmrtily plynem ve stejnou dobu, kdy umírali popravovaní, určitě by se rozletěly na kusy, když by plyn explodoval v důsledku jiskrového oblouku ve vypínači, žáru žárovky nebo když by se plyn přiblížil a dostal do kremační pece.
Chci říct, že je prostě absurdní uvažovat o tom, že by tato zařízení mohla být používána jako plynové komory.
Ještě před odletem si Leuchter přečetl literaturu a údajné zprávy očitých svědků, aby mohl určit protokol, jaký je skutečný postup popravy. Díky tomu zjistil že nic takového jako očitý svědek neexistuje.
Nikdy jsem neviděl zprávu, kterou by napsal někdo, kdo by měl platný popis toho, co se mohlo stát u plynování. Takže zkrátka a dobře, žádní očití svědci neexistují, protože k žádnému zplynování nedošlo.
V roce 1990 se Ústav forenzního výzkumu v Krakově rozhodl provést vlastní forenzní testy, aby zjistil, zda se jim podaří vyvrátit zjištění Freda Lutschera. A jejich vlastní testy přinesly stejné výsledky.
Stejně na tom byl i Germar Rudolf - chemik, který v zimě 1990-91, když pracoval na doktorátu z chemie na renomovaném Institutu Maxe Plancka pro fyziku pevných látek ve Stuttgartu, začal vědecky zkoumat věrohodnost Leusterovy zprávy. Jeho podrobná chemická analýza dospěla k závěru, že kyselina kyanovodíková nebyla použita v budovách, které údajně sloužily jako vražedné plynové komory v Osvětimi. Jeho zpráva posiluje závěry Freda Leustera.
G. Rudolf byl podobně jako jiní za svůj výzkum uvězněn.
Další svědectví a fakta
V dopise americkému ministerstvu zahraničí z 22. listopadu 1944 Červený kříž, který byl umístěn ve všech táborech, uvedl: Nepodařilo se nám objevit žádné stopy po zařízeních na vyhlazování civilních vězňů.
Vatikán a Červený kříž na konci války vyslechly tisíce propuštěných vězňů táborů ohledně údajných plynových komor. Odpověď byla vždy stejná. Sami zadržení o ničem takovém nemluvili.
Po skončení války v roce 1945 se tvrdilo, že existovalo 22 táborů, v nichž byly plynové komory. Do 50. let bylo 16 z těchto táborů oficiálně revidováno Američany, Izraelci, Brity a Sověty. A nyní se tvrdilo, že plynové komory mělo pouze šest táborů v Polsku. Jinými slovy, stalo se to, že tábory, které byly v Německu a Rakousku, mohli zkoumat Američané, svobodně je zkoumali historici. Ale tábory v Polsku zpřístupněny nebyly.
Francouzská Židovka Olga Wormserová-Mikotová napsala knihu o nacionálněsocialistických koncentračních táborech, v níž uvedla, že Osvětim, která měla zůstat vzorovým táborem a zároveň správním centrem, neměla žádnou plynovou komoru.
Žid Hugo Schoenfeld byl v roce 1933 vyslán do Evropy, aby prozkoumal tzv. tábory politických vězňů. A napsal zpět, že je našel ve velmi dobrém stavu. Byly ve výborném stavu, všichni se k nim chovali dobře a byly plné komunistů. No, hodně z nich byli Židé, protože Židé shodou okolností tvořili snad 98 % komunistů v tehdejší Evropě. A byli tam nějací kněží a ministři, odboroví předáci, národy a další, kteří měli mezinárodní příslušnost.
Na tomto videu přeživší dosvědčuje že stříhání vlasů bylo pouze v rámci odvšivení a žádné plynové komory v táborech nebyly.
Jak to chodilo v táborech
28. prosince 1942 Himler vydává rozkaz že v táborech musí být úmrtnost snížena za každou cenu. Tábory byly plné dělníků a ztráty na životech také poškozovali válečnou výrobu.
V táborech byly táborové stížnostní kanceláře, kde mohli vězni registrovat stížnosti nebo podávat návrhy.
Podle vězňů tam podmínky nebyly tak špatné až do roku 1944 - tedy do doby než docházelo k migraci a nedostatku.
V táboře bylo také vězení, kam se umisťovali nebezpeční nebo zločinní lidé.
Již v roce 1937 přinesly některé německé noviny zprávu, že vraždění Židů bude trestáno smrtí.
Joseph Reinhardt byl odsouzen k trestu smrti za vraždu židovského obchodníka Abrahama a jeho nežidovské manželky. Vražda byla vraždou bez ohledu na oběť.
Německá SS zatkla v roce 1943 velitele Buchenwaldu Karla Kocha za špatné zacházení s některými vězni. Po vyšetřování byl Koch soudcem SS Conradem Morganem shledán vinným a týden před osvobozením tábora zastřelen.
V souvislosti s dnešní propagandou je velice zvláštní že by Hitler nařídil masové vyhlazování a poté by zastřelil samotného velitele tábora, defakto jen za to že plnil jeho rozkaz.
Školy, hřiště, fotbal, velký bazén, kino, porodnice, apod. To všechno měli lidé v koncentračním táboru.
Běžně prezentované materiály
Možná si ale teď říkáte co všechny ty fotografie vyhublích vězňů? Ano, jak už jsem psal na začátku, za 2. sv. války byla epidemie tyfu nejenom mezi vězni, ale i na frontách.
Také spojenci si uvědomili co se svým bombardováním napáchali a umírání na tyfus a nemoci pokračovalo i po osvobození. Ve skutečnosti se v Bergen-Belsenu úmrtnost nakonec i zvýšila. Umíralo 500 lidí denně.
Dělo se i to že spojenci dávali vyhladovělím lidem vysoce kalorické jídlo. To mělo za následek kalorický šok a Refeedingův syndrom, kdy dochází k nebezpečným změnám hladin minerálů a elektrolytů a dochází k selháním orgánů a srdeční arytmii. Poté byly natočeny záběry a němci byly obviněny z genocidy.
Norimberský soud = šaškárna
Ze strany samotných němců existovali 3 typy svědků:
- Ti, kterým byla nabídnuta dohoda "přiznání holokaustu" výměnou za to že budou moct beztrestně odcestovat do USA, kde také budou moci pokračovat v práci.
- Ti co nic nevěděli
- Ti co byly mučeni nebo bylo vyhrožováno jejich rodinám.
Motivovaní svědci by neměli být bráni jako svědci a to stejné je i s mučení. Mučení je v demokratickém režimu nezákonné. V demokratickém režimu také nemůže být odsouzen nikdo, aniž by nebyla provedena pitva - to se v rámci oficiálního vyšetřování nikdy neprovedlo.
Někteří SSmani to vyřešili tak že sice holokaust přiznali, ale takovým způsobem, že celé svoje svědectví shodili.
Například Hoss vypověděl že bylo zabyto 2,5 mil. a 0,5 mil jich bylo udušeno, přičemž v Muzeu se uvádí jen 1,3 mil. Také uvedl falešné jméno města Wolzek - toto město nikdy neexistovalo. Nebo tvrdil že už v červnu 1941 existovali 3 další vyhlazovací tábory, ale když se podíváte do knihy Jiccha Arada, zjistíte že v té době ještě nezačali žádný tábor stavět.
Dalším SS svědekem byl důlní inženýr a zdravotník Gerstein. Lze spekulovat, že chtěl učinit prohlášení, které by zastavilo mučící výslechy, a prohlášení, které by mu pomohlo, aby nebyl odsouzen k smrti. Ale taky nechtěl být použit jako poskok v něčem, o čem věděl, že je to obrovská lež. Proto si také vymyslel zcela absurdní historku o hromadě oblečení vysoké 130 stop. Celé své svědectví také zdiskreditoval tím že řekl že v Belzecu a Treblince zemřelo 25 miliónů lidí.
Co se týká dieselového motoru, Gerstein jako důlní inženýr věděl že zplodiny z dieselových motorů jsou méně nebezpečné než plyn z běžných benzinových motorů.
Zadruhé, 750 lidí se do tak velké místnosti nevejde. 1 590 krychlových stop děleno 750 osobami je 2,12 krychlových stop na osobu.
Komunisti nakonec jeho lži odhalili a Gersteina popravili.
Co se týká vězňů, jednalo se až na vyjímky o svědectví z doslechu. V obou případech se jednalo o velice obskurdní výpovědi. Svědci nebyly podrobení křížovým výslechem aby se zajistilo že všichni vypoví to stejné. Některým dokonce bylo zakázáno vypovídat, pokud to vypadalo na to že dotyčný svědek řekne něco co je mimo již zaběhlého narativu.
Jedna z dřívějších propagand byla že v plynové komoře byla podlaha, která se otevírala tak že všichni lidé mohou spadnout do vagónů na kolejích pod ní. Svědkem byl Yakov Biskowitz. Soudce věděl že to nezapadá do jejich narativu a proto se ho důrazně ptá zda to viděl osobně nebo jen z doslechu. Biskowitz ale tvrdí že vše viděl na vlastní oči. Biskowitz chtěl ještě vyprávět další šokující příběh, ale soudce ho raději odbyl.
Svědci také dostávají za svá svědectví peníze. Normálně se tomu říká úplatek a střet zájmů, ale v holokaustu se to nazývá reparace.
Během 218denního procesu, který trval přes 1000 hodin se o Treblince, Belzecu a Sobiboru mluvilo jen 20 minut.
